Náš názor
Poznámka: Když okupace, pak i normalizace, když tank, pak i prověrka
Fotografie tanků našich dosavadních spojenců brázdících ulice československých měst i po 53 letech vydávají svědectví o agresi, které byla naše země vystavena. Jen se samotným příběhem napadení bychom si ale při vzpomínce na 21. srpen 1968 neměli vystačit. Třeba proto, že do roka a do dne na československé občany útočila jejich vlastní armáda, policie a ozbrojená složka komunistické strany, zatímco "dočasně" umístění sovětští vojáci nemuseli hnout prstem.
Dva dny volna pro očkované? Trumf vynesený v nesprávný čas na špatném stole
Motivovat k očkování proti covidu příslibem dvoudenního placeného volna by mohlo mít určitou logiku, pokud by šlo o promyšlený krok v rámci ucelené strategie, a hlavně, pokud by se týkal širší cílové skupiny než jen státních zaměstnanců, a to pouze některých, jak upozornilo třeba ministerstvo školství. Vláda tak vytáhla trumf v nesprávnou chvíli a poněkud mimo partii, což ještě doprovodila výroky na úrovni hodně nízké cenové skupiny.
Poznámka: Dárci to naštěstí nemysleli tak dobře jako ministerští úředníci
Úředníci to mysleli dobře, napsala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) a k celému dění kolem (ne)odečítání sbírkových darů od státní dotace na obnovu tornádem zničeného domu se nabízí dovětek bývalého ruského premiéra Viktora Černomyrdina k těm nejlepším úmyslům: dopadlo to jako vždycky.
Poznámka: Po tornádu vydržet
Není to hraběcí rada, cynická poznámka pronesená z pohodlí rámovaného střechou nad hlavou a nepřerušovanou dodávkou elektrického proudu. To sloveso vydržet primárně nepatří přímým aktérům bojujícím s následky katastrofického živelného řádění. Reaguje na činnost okolí, vnějších pozorovatelů, jejichž značná část chvályhodným způsobem probouzí to lepší v sobě.
Poznámka: Fotbal sám je globální hráč, můžeme vzít to dobré
Pro někoho radost, že to konečně začíná, pro jiného bude zase toho fotbalu všude kolem až příliš. Právě tato hra spočívající v kopání do míče se stala jedním z výrazových prostředků globalizovaného světa, jak ostatně ukázala řada afér v nedávném době (příkladem může být marné hledání jména Ondřeje Kúdely v české nominaci na Euro). Na fotbal se navazují mnohé nepěkné jevy a tendence, pro něž by se ale nemělo zapomínat na to, že jde o krásný sport, který má stále vlastnost spojovat svět i v dobrém.
Poznámka k MDD: Děti jako opravdová priorita, ne ta z fráze o návratu do škol
V průběhu pandemie ožila v českém politickém prostoru řada výroků, které se častým opakováním staly bezobsažnými frázemi, v kontextu každodenní reality navíc značně cynickými. Nechme protentokrát stranou onu "společně to zvládneme". Když máme Mezinárodní den dětí, věnujme se věcně neproblematickému "naší prioritou je návrat dětí do škol", z něhož ovšem praxe učinila značně výsměšnou floskuli.
Poznámka: Jak Hrad popřel sám sebe a vyrukoval proti dezinformacím
Na různé názorové obraty současného osazenstva Pražského hradu jsme si zvykli, ale poslední kousek přece jen vybočuje, asi jako kdyby prezident Miloš Zeman zničehonic prohlásil, že Ferdinand Peroutka byl gentleman. Někdejší bašta přesvědčení, že boj s dezinformacemi ve skutečnosti znamená cenzuru nepohodlných názorových proudů, teď do této bitvy vytáhla sama.
Doufat, aby něco takového nebylo možné – tři poznámky k údajnému obchodu s Vrběticemi
Nevíme, zda něco víme, lze říci o poslední tuzemské výživné kauze, v níž proti sobě stojí tvrzení novinářů ze Seznam Zprávy, že ministr vnitra plánoval ututlat vpravdě výbušný vrbětický případ ve prospěch pochybného politického obchodu, a slovo Jana Hamáčka, že jde o výmysl a spekulace. Co ale víme jistě, že jde o další ukázku mimořádného úpadku a rozkladu politické kultury, a to i v tom lepším případě, kdy ministr žádný takový plán neměl.
Covidová pravidla jako trhací kalendář
„Je to zábava, porušovat pravidla,“ říká v pátém snímku ze světa Harryho Pottera do té doby vždy poctivá a za všech okolností pravidel poslušná Hermiona Grangerová. Mladá čarodějka tak reaguje na sadu příkazů a zákazů, které v kouzelnické škole zavádí pedantská učitelka Dolores Umbridgeová, dosazená do své funkce ze zjevně nepřátelsky naladěného ministerstva kouzel. „Je to zábava, porušovat pravidla,“ jako by za poslední rok prožitý v pandemii znělo čím dál hlasitěji v české společnosti. Mnozí občané přitom mají pocit, že stupeň teroru je podobný tomu z kouzelnického světa. Ale není.
Glosa: Jak nás potrestá mírumilovný přítel
Nemělo by zapadnout, že v návaznosti na poznatky o akcích ruské vojenské rozvědky na našem území dostáváme také cenné informace o postojích proruské scény v Česku, konkrétně demaskování údajného vlastenectví a prosazování domněle suverénního vystupování naší země.
Poznámka: V něčem jsme stále hodně pozadu, ukazuje vídeňská tryzna
Kdo pamatuje objevování světa za právě strženou železnou oponou před více než 30 lety, nejspíš si vybaví, jak ho šokoval pohled na naši zaostalost v mnoha aspektech života, nejen těch viditelných. V řadě oblastí se nám podařilo ztrátu zřetelně snížit, mnohdy i zcela vymazat, právě v těchto dnech ale různé události ukazují, že za takovým Rakouskem jsme stále citelně pozadu v kultuře veřejného života.
Poznámka: Tento způsob velikonočního úterý ... a nejde o sníh
Začíná být jasné, že pro dnešek si nevystačíme s běžným klišé, že šlo o den bohatý na události. Tuzemské dění velikonočního úterý vypadá jako protržená přehrada, která přestala po čtyřdenních svátcích zadržovat nastřádané dění. Bohužel nejde o žádný životodárný proud, ale až na výjimky o pěkné splašky.
Glosa: Vraťme se k fotbalu, ne do roku 1938
Kvůli fotbalu se v minulosti i válčilo mezi Salvadorem a Hondurasem, naopak zelený trávník byl dějištěm podávání rukou mezi Američany a Íránci a na tribunách se poměrně nedávno realizoval nakonec neúspěšný pokus o sblížení Turecka a Arménie. Fotbalová historie zná mnoho okamžiků, kdy hra s kulatým míčem stála poblíž důležitého společenského dění, v dobrém i zlém. Asi ještě častěji se ale stala hříčkou pro různé nesportovní aférky. Jednu z nich v souvislosti s cestou reprezentačního obránce Ondřeje Kúdely do Walesu právě prožíváme.
Hana Hegerová rozdávala pokoj, důstojnost vyzařovala i před majorem Zemanem
Jsou lidé razící doktrínu, že umělec má rozdávat širokým masám radost, pod čímž si často představují upocenou zábavu. Hana Hegerová z této kategorie nebyla, ačkoli své posluchače naplňovala i radostí, ale ještě spíše jakýmsi pokojem, nadhledem, nostalgií, vědomím elegance v jinak silně neelegantních časech. Proto se část této atmosféry rozhostila veřejným prostorem po oznámení skonu nezapomenutelné paní Hany.
Poznámka: Nebrat si totalitu do nezakrytých úst
Když si připomínáme 82. výročí počátku nacistické okupace, hodí se s ohledem na určitá letošní specifika zmínit, že s německými vojenskými vozidly vstoupila do našeho prostoru skutečná totalita. Právě tímto slovem totiž v současnosti rádi operují někteří odpůrci covidových regulací. Sluší se jim připomenout, že totalita je něco úplně jiného a buďme rádi, že jakkoli zažíváme skutečně podivné časy, srovnání s érou po 15. březnu 1939 to nesnese.
