Poznámka: Když okupace, pak i normalizace, když tank, pak i prověrka

Poznámka: Když okupace, pak i normalizace, když tank, pak i prověrka
21. srpna 2021 Náš názor Autor: Filip Breindl

Fotografie tanků našich dosavadních spojenců brázdících ulice československých měst i po 53 letech vydávají svědectví o agresi, které byla naše země vystavena. Jen se samotným příběhem napadení bychom si ale při vzpomínce na 21. srpen 1968 neměli vystačit. Třeba proto, že do roka a do dne na československé občany útočila jejich vlastní armáda, policie a ozbrojená složka komunistické strany, zatímco "dočasně" umístění sovětští vojáci nemuseli hnout prstem.

A třeba také proto, že zúžení celé záležitosti na agresory přicházející zvenčí by se velmi hodilo premiéru Andreji Babišovi, jehož marketéři jeho jménem umístili na twitter tento vzkaz: "V noci na 21. srpna 1968 vstoupila na pozvání zrádců našeho národa vojska Varšavské smlouvy na území Československa. Velký respekt všem, kdo měli odvahu a sílu bojovat a postavit se jim na odpor." Bylo by to celkem zdařilé shrnutí, nebýt určitých Babišových životopisných údajů, které z toho činí prohlášení plné pokrytectví a cynismu. Zrada národa totiž byl celý normalizační režim, v mnohém moskevštější než Moskva sama, kterému se dnešní premiér rozhodl dobrovolně sloužit. A který svou současnou vládu postavil na podpoře komunistické strany, jejíž představitelé mimochodem v poslední době přinášeli různé pozoruhodné výroky o srpnu 1968 – stačí připomenout úvahu Vojtěcha Filipa o kořeni celé agrese mimo Moskvu, na Ukrajině.

Je snadné se dojímat osudem malé napadené země. Mnohem náročnější je poctivá reflexe vpravdě náročných časů pro svědomí mnoha jedinců a jejich rozhodování. Těžko říci, koho Andrej Babiš myslel, když vyslovuje respekt těm, kdo bojovali s okupačními vojsky a postavili se jim na odpor. Má-li to být uznání pro celou společnost, jak se k invazi bezprostředně postavila, je to jistě na místě. Pokud ale k okupaci přiřadíme její zákonitou sestru normalizaci, nepatří spíše uznání a respekt těm, kteří se nenechali ujařmit Husákovým režim a obstáli pod silným tlakem nikoli sovětských tanků, ale svého okolí? Nemluvme 21. srpna jen o tancích (a když už, pak také o našich obrněných transportérech z roku 69), hovořme o emigraci, prověrkách, fízlování a dalších aspektech normalizační šedi. A přemýšlejme o tom, zda se příliš neodráží v současném veřejném životě.

Filip Breindl

foto: foto: The Central Intelligence Agency, volné dílo

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 10 a 15 hodin

Zrcadlo týdne v sobotu od 18. hodiny

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony