Přijetí vakcíny proti koronaviru není v rozporu s křesťanskou etikou, která vnímá jako problém používání buněčných linií z potracených plodů. Po americké biskupské konferenci se k tomuto prohlášení připojují i některé místní církve v Evropě, například v Anglii a Walesu, Irsku nebo na Slovensku.
Odkazují na bioetické instrukce vatikánské kongregace pro nauku víry z roku 2008 a dokumenty Papežské akademie pro život. Ty podle slovenských biskupů jasně rozlišují mezi morální odpovědností výrobců a vědců pracujících se sporným biologickým materiálem, a odpovědností na straně příjemců konkrétních léků. V případě, že neexistuje jiná látka a trvá vážné zdravotní riziko, je morálně přípustné takový přípravek užívat, a to i ze strany lékařů. "Boj proti nemorálním praktikám v biomedicínském výzkumu a farmaceutickém průmyslu se nesmí vést na úkor společného dobra a nejohroženějších členů společnosti," stojí ve stanovisku slovenské biskupské konference s odkazem na zmíněné církevní dokumenty.
Vatikán se dotazuje svých zaměstnanců, jaký mají oni a jejich příbuzní zájem o očkování proti koronaviru. Píše o tom agentura Kathpress s tím, že vatikánské zdravotní oddělení do 21. prosince shromažďuje registrace. Svatý stolec objednal vakcínu, která čeká na schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Zástupce státního sekretariátu Edgar Pena Parra všem zaměstnancům očkování doporučil pro ochranu vlastního zdraví i ostatních lidí.
Ministerstvo zdravotnictví ve středu doporučilo přerušit na dva týdny očkování proti covidu-19 první dávkou a pozastavit rezervace. Informaci, kterou médiím poskytla mluvčí ministerstva Barbora Peterová, později částečně dementoval ministr zdravotnictví Jan Blatný, když pro Českou televizi řekl, že nedostatek vakcín není tak velký, aby se přerušilo očkování a že ministerstvo jen upozorňuje na menší počet očkovacích termínů. Téma jsme se věnovali v pořadu 13+ s imunologem Václavem Hořejším z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
"Diplomacie je hodně o symbolech, signálech a gestech. Novoroční přijetí diplomatického sboru Jeho Svatostí se samozřejmě řadí k té části protokolárně-diplomatické. Na druhé straně tím, že následuje po poměrně významných vystoupeních papeže k veřejným tématům, má i silný obsah," řekl Proglasu bývalý český velvyslanec u Svatého stolce Pavel Vošalík v souvislosti s každoroční lednovou audiencí pro diplomaty. Měla se uskutečnit dnes, kvůli zdravotním potížím papeže Františka došlo k odkladu. Nový termín podle současného českého ambasadora Václava Kolaji zatím není znám.
Předsedou Disciplinární komise římské kurie se dnes stal rektor Papežské lateránské univerzity Vincenzo Buonomo. Jedná se o prvního laika v jejím čele, dosud byli předsedy komise kardinálové, respektive biskupové. 59letý Buonomo je profesorem v oboru mezinárodního práva.
V dnešním vydání relace 13+ jsme se zaměřili na etické rozměry vakcíny proti koronaviru a také na dezinformace a mýty s ní spojené. Našimi hosty byli olomoucký biskup Mons. Antonín Basler, zodpovědný v České biskupské konferenci za bioetiku, a biochemik Jan Konvalinka.
Jihočeský kraj představil v pondělí svoji očkovací strategii a nabídl ji k využití ostatním krajům i vládě. Včera potom svůj Metodický pokyn pro očkování zveřejnilo také Ministerstvo zdravotnictví. Popsalo v něm, jak bude celá očkovací infrastruktury organizovaná i kdy přijdou na řadu které skupiny obyvatel. Představilo také postup, kterým se budou k očkování lidé hlásit, půjde o centrální rezervační systém. V relaci 13+ jsme na toto téma mluvili s hejtmanem výše uvedeného Jihočeského kraje Martinem Kubou.
Jako vánoční dárek připravuje tento rok Svatý otec František pro zaměstnance Vatikánu volně prodejný lék na chřipku. Přináší o tom zprávu italský deník Il Messaggero.
České nemocnice opakovaně vyzývají lidi, kteří se uzdravili z nemoci covid-19, aby šli darovat krevní plazmu v případě, že mohou a jsou zdraví. Plazma totiž podle lékařů může pomoct nemocným v léčbě. Tématu jsme se věnovali v pořadu Dopoledne s Proglasem; hovořili jsme s dárcem a primářkou transfúzního oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci.
Přibližují nás nové poznatky o koronaviru covid-19 k účinné vakcíně či léčivé látce? Proč se zatím neobejdeme bez roušek a lze u viru očekávat změnu chování? Jak se daří výzkumu protilátek z krve vyléčených lidí? V Dopoledni s Proglasem na tyto a další otázky odpovídal přední český virolog, ředitel Biologického centra Akademie věd a bývalý rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Libor Grubhoffer, který mimo jiné řekl, že na jeho osobním vztahu ke koronaviru se projevuje "odborný romantismus".