Teolog Mikulášek: Instrumentum laboris biskupské synody nabízí především otázky

Cca 70 stran textu se zaměřuje na otázky pro synodální shromáždění. „Nejde o již hotové schéma závěrečného dokumentu synodálního shromáždění. Nejde ani o ucelený text, ale převážnou většinu tohoto dokumentu tvoří otázky, což bylo i zdůrazněno při úterní tiskové konferenci. Úmyslně bylo rozhodnuto jít cestou otázek, na které má synodální shromáždění zodpovědět, než jít cestou předkládání přesných bodů ke schválení,“ popsal Mikulášek.

Podle něj jsou tyto otázky formulované podle tří základních os celé synody o synodalitě. „Těmi jsou: co je třeba udělat pro proměnu společenství církve, pro hlubší pochopení poslání církve na základě všeobecného kněžství všech pokřtěných a také jakou podobu má mít výkon autority a rozhodovacích procesů v životě církve. Ke každému z těchto tří témat je nabídnuto několik podrobnějších otázek,“ specifikoval pro Proglas P. Mikulášek s tím, že velmi trefně to při zmíněné tiskové konferenci vyjádřil generální sekretář biskupské synody, maltský kardinál Mario Grech, když řekl, že „tento dokument je „kuchařkou, skrze kterou nám Duch Svatý naservíruje svěží podobu církve“.

A jaké otázky pracovní dokument předkládá? „Po prvotním rychlém přečtení textu bych řekl, že obsahuje všechny důležité prvky, které byly například v naší národní syntéze, ať se jednalo o vyjasnění křestní důstojnosti všech pokřtěných, otázky vztahu všeobecného kněžství pokřtěných se služebným kněžstvím... Velmi oceňuji, že je v Instrumentu laboris kladen důraz na posílení roviny místní církve, tj. diecézí a jejich relativní autonomie co do možností biskupa i rozhodování, na srozumitelnost jazyka, skrze který církev promlouvá, misijní naladění církve nebo také intenzivnější ekumenická snaha včetně schopnosti učit se prvkům synodality v dalších křesťanských církvích,“ poznamenal teolog Mikulášek. Synodálního procesu se účastnil od první fáze, která probíhala na úrovni farních skupin, přes diecézní a národní syntézu jednotlivých výstupů.

Velmi oceňuje důraz na potřebu otevřenosti k projednávání těchto otázek. „Ne v atmosféře parlamentarismu, ale v atmosféře, kterou jsme mohli od počátku synodálního procesu prožívat – tedy jako duchovní konverzaci, ve které je hlavním aktérem Duch svatý a kterou je možné vnímat jako v církvi postupně se prosazující způsob rozhodovacích procesů,“ ozřejmil kněz. 

Ani v této nové fázi synodálního procesu toto podle něj nemá a nesmí být ztraceno. „Právě proto je také v dokumentu naznačeno a při tiskové konferenci bylo zdůrazněno, že synodální shromáždění nebude probíhat v Aule synody, ale v mnohem větší Aule Pavla VI., kde budou delegáti sedět u kulatých stolů a projednávat jednotlivé otázky právě metodou duchovní konverzace,“ vysvětlil Mikulášek.

V dokumentu se mu líbí také důraz kladený na katolicitu církve, tedy na její rozmanitost. „Ať už je přímo použito slovo katolicita anebo ať je popisováno jiným způsobem, odkazuje na rozmanitost, která není překážkou jednoty, ale je bohatstvím současné a budoucí církve," zhodnotil pro Proglas P. Josef Mikulášek z Národního synodálního týmu.

Biskupská synoda se bude konat v Římě letos od 4. do 29. října, pokračovat bude i příští rok.