Vědci zmapovali zaniklá sídla Moravy a Slezska, vznikají naučné stezky
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity zmapovali přes 100 sídel, která na Moravě a ve Slezsku zanikla po druhé světové válce. O projektu Proglasu hovořila Hana Vavrouchová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie Mendelovy univerzity.
„Přínos pro nás, jako Agronomickou fakultu, byl zaměřený na vývoj krajinné struktury a souvislosti, které vycházejí z vývoje krajiny poté, co je opuštěná lidmi,“ uvedla Vavrouchová a doplnila, že společenský přínos je podle ní zásadnější a i proto se vědci rozhodli vytvořit naučné stezky. Ty vznikají mimo jiné u Velkých Losin na Šumpersku a v Březové nad Svitavou na Svitavsku. Návštěvníci se mohou s historií seznámit prostřednictvím panelů a mobilní aplikace, která zatím v provozu není. Ta bude přes telefon na naučné stezce zobrazovat zaniklé stavby. U těch se také spustí audiozáznam se vzpomínkami pamětníků.
Výzkumnici také hledali pamětníky, kteří by na život v obci vzpomínali. Vavrouchová sdělila, že jejich výpovědi poslouží k archivaci vzpomínek. „Aby to však nebyla jen šuplíková záležitost, chtěli jsme je nějak zhodnotit. Vytváříme takzvané moderní kroniky zaniklých obcí,“ doplnila.
Za příčiny vysídlení označila odsun původního německého obyvatelstva po 2. světové válce a budování infrastruktury, nejčastěji vodních nádrží. Využití vysídlené krajiny zůstalo většinou zemědělské v podobě trvalých travních porostů nebo zalesnění. Na jiných místech se zase vytvořili vodní plochy nebo agrární terasy.
Související články
Lidé chtějí třídit, ale nemají popelnice. Plýtvání jídlem chce zamezit tým Mendelovy univerzity
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají, jak zlepšit třídění potravinového odpadu na sídlištích. Z výzkumu vyplývá, že lidé by třídit chtěli, nemají ale jak. Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty se problematice plýtvání potravin věnuje dlouhodobě.
Stezka připomíná vyhaslé životy na rakousko-české hranici
Sdružení Paměť dnes ve Vyšším Brodě u Českého Krumlova na jihu Čech otevřelo novou naučnou stezku a uctilo památku zabitých nejen na rakousko-českých hranicích. Hostem Proglasu byl předseda Sdružení Paměť Miroslav Kasáček, který sdělil podrobnosti k této události i samotné stezce.
Post Bellum hledá další pamětníky pro obohacení své unikátní sbírky
Organizace Post Bellum je garantem projektu Paměť národa, který je největší databází svého druhu v Evropě. O novinkách a také o tom, že uvítají každého, kdo by chtěl svým příběhem do sbírky přispět, promluvil ve vysílání Proglasu zakladatel a ředitel organizace Mikuláš Kroupa.
