Řeholníci si připomínají 70. výročí přepadení klášterů

Dnešní připomínka má být poděkováním za svobodu a za vše dobré, co z utrpení bratří a sester vzešlo, napsali předsedové konferencí vyšších řeholních představených, břevnovský arciopat Prokop Siostrzonek a sestra Krista Chládková.

"To, co se tenkrát dělalo, bylo především zlé, jenomže dobro umí i do zla prostupovat. To je tajemství, které nikdy neuchopíme, ale funguje," řekla k tomu Proglasu sestra Krista s tím, že i v našich podmínkách se naplnilo sousloví o tom, že krev mučedníků je semenem nových křesťanů. Zkušenost internace například řeholníky vzájemně propojila a vedla je k novým formám apoštolátu, uvedla generální představená dominikánek. "Sestry samy zmiňovaly zkušenost u svých spolupracovníků, například dělníků, za nimiž přicházely do továren. Oni přijímaly sestry s obrovským odporem a nechutí, ale když je potom poznali blíž, najednou ti samotní dělníci začali pochybovat o pravdivosti tehdejší mohutné proticírkevní propagandy. Kdo ví, kolik lidských srdcí se tenkrát díky svědectví života sester a bratří víc Bohu otevřelo," míní Krista Chládková. Oceňuje projekt Paměť národa, který uchovává svědectví pronásledovaných řeholníků pro současnou dobu, kdy přímí pamětníci odcházejí.

Památku řeholníků internovaných komunistickou Státní bezpečností při přepadení klášterů před 70 lety nově u velehradské baziliky připomíná pamětní deska z dílny místního sochaře Otmara Olivy. Dnešní slavnostní odhalení proběhlo kvůli mimořádnému stavu neveřejně, plánovaný doprovodný program by se měl uskutečnit na podzim, řekl Proglasu starosta Velehradu Aleš Mergental: "Ve Velehradě se zrcadlí různé dějinné události, i tato, kterou komunistický režim dal silně pocítit určité části společnosti nepříjemnou sílu, která drtila životy, myšlenky, osudy. Rozhodně je to pro nás připomínka, která tu má místo. Jsme rádi, že se tuto připomínku sem podařilo přinést formou této pamětní desky přímo naproti vstupu do baziliky," říká velehradský starosta s tím, že radnice se podílela finančně i organizačně. 

Na vpád Státní bezpečnosti do mužských klášterů v noci ze 13. na 14. dubna 1950 navázala později stejná akce zaměřená na ženské řehole. Sestry si výročí připomenou na konci září při pouti k svaté Zdislavě do Jablonného v Podještědí - právě v severních Čechách tehdy řada řeholnic skončila v internaci. Podle dominikánky Kristy Chládkové současné omezení náboženského života kvůli koronaviru otevírá možnost přemýšlet jiným způsobem o tehdejším pronásledování řeholí, i když nejde o srovnatelné události. "Tehdy i teď se musely relativně rychle změnit některé způsoby služby lidem. Nám snad jen nakrátko, jim tehdy na čtyřicet let. Doufám, že kombinaci stálosti podstatného a pružnosti forem s Boží pomocí zvládneme tak, jako to zvládli i řeholníci v době totality," uzavírá sestra Krista.