Pochybnosti o účinnosti konfiskace. ÚS zasáhl v restituční kauze Maltézského řádu
Nejvyšší soud se podle dnešního rozhodnutí Ústavního soudu musí znovu zabývat dovoláním maltézského řádu proti výroku, že pozemky na Bruntálsku získal stát na základě poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše, nikoli po komunistickém puči v únoru 1948. Okresní a krajský soud předtím rozhodly opačně, což by řádu dalo prostor pro uplatnění nároku na historický majetek v církevních restitucích.
Podle Ústavního soudu trvají pochybnosti o účinnosti konfiskace podle dekretů, zejména o tom, zda stát parcely ještě před únorem 1948 převzal a choval se jako jejich vlastník. "Obecné soudy jsou v těchto restitučních řízeních povinny posoudit, zda došlo k účinné konfiskaci ještě před rozhodným obdobím," konstatoval Ústavní soud s tím, že se tímto postupem Nejvyšší soud neřídil. "Za situace, kdy sice existuje dekret prezidenta republiky a kde dokonce byly vydány konfiskační výměry před 25. únorem 1948, nicméně ještě před 25. únorem 1948 byly tyto výměry jako vadné zrušeny, je třeba, aby mohlo k účinné konfiskaci dojít, aby stát ještě před 25. únorem 1948 skutečně ty konfiskované pozemky převzal. Nic takového nebylo prokázáno, proto Ústavní soud této stížnosti vyhověl," vysvětluje soudce ÚS Vojtěch Šimíček. Odlišný názor k nálezu i jeho odůvodnění uplatnil soudce Radovan Suchánek.
Zmíněné datum komunistického puče v únoru 1948 stanoví současný zákon o vypořádání církevního majetku jako hranici pro uplatňování nároku – na majetek zestátněný před tímto termínem se církevní restituce nevztahují. Řád Maltézských rytířů historicky vlastnil v Čechách, na Moravě a ve Slezsku řadu pozemků, statků nebo celých vesnic i měst. V současné době se řád podle svého webu v Česku stará o 600 hektarů lesů ve Slezsku a v jihozápadních Čechách. Zmíněné pozemky na Bruntálsku od státu převzal soukromý vlastník. Má se jednat o louku a pole.
Související články
Restituční spor o jihočeské rybníky se vrací k okresnímu soudu
Ústavní soud vyhověl stížnosti podniku Rybářství Třeboň a vrátil k novému projednání spor s katolickou farností v Českém Krumlově. "To rozhodnutí je překvapivé, protože na stejném skutkovém základě byly vedeny tři soudní spory, církevní strana byla úspěšná ve všech stupních řízení a Ústavní soud již ústavní stížnost Rybářství Třeboň odmítl. V tomto případě ji uznal," uvedl právník českokrumlovské prelatury Jakub Kříž.
Arcibiskupství uspělo u ÚS se stížností na nejasný výklad restitučního zákona
Ústavní soud vyhověl stížnosti olomouckého arcibiskupství, která se týkala sporu kolem vydání pozemku v Rajnochovicích na Kroměřížsku. Nález ÚS ve prospěch církve vykládá restituční zákon, který v některých specifických případech nedostatečně upravuje lhůty pro vydání zemědělského a nezemědělského pozemku.
Stát nesmí danit církevní restituční náhrady, rozhodl Ústavní soud
Zákon, podle něhož měly církve a náboženské společnosti odvádět státu daně z náhrad vyplácených v restitučním procesu, je protiústavní a Ústavní soud ho proto zrušil. "Zákonodárce nepřípustně a retroaktivním způsobem nerozhodl o zdanění, nýbrž o faktickém snížení finanční náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání," uvedl v odůvodnění soudce-zpravodaj Jaromír Jirsa.
