Církve během pandemie nezahálely. Přišly ale o finanční výdělek
Jaká byla úloha a pomoc církví v době koronaviru? Na toto téma dnes na tiskové konferenci promluvili zástupci různých církví v Česku. Kromě pomoci formou šití roušek a návštěvou nemocných také církve zřizovaly telefonní krizová linky, kde si lidé mohli popovídat s kněžími či terapeuty. Uzavřené kostely i další církevní objekty měly i další dopad - katolická církev v Česku za dobu pandemie přišla asi o 220 milionů korun.
„Mnozí kněží, biskupové a řeholníci a řeholnice byli během pandemie aktivní – šili roušky a pomáhali,“ řekla tisková mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová a pokračovala: „Samozřejmě, že církev se stará hlavně o tu duchovní stránku, takže v rámci ČBK vznikla krizová linka, kdy se na výzvu biskupů dali k dispozici mnozí kněží. Kdokoliv se cítil nějakým způsobem v ohrožení nebo měl nějaké problémy a bál se, tak se na ty kněze mohl obrátit,“ řekla mluvčí a zdůraznila: „Mezi těmito kněžími byli i dva biskupové – byl to biskup Tomáš Holub a František Radkovský. Tato krizová pomoc funguje nadále, takže kdokoliv by měl pocit, že je v tíživé situaci, tak se na ty kněze může nadále obracet.“
Krizovou telefonickou linku zřídila také Českobratrská církev evangelická. „Linka byla zdarma a dovolalo se na ni tisíce lidí. Lidé si mohli zavolat s našimi školenými terapeuty,“ řekl farář ČCE Martin Balcar a pokračoval: „Také faráři a farářky byli v permanentním telefonickém kontaktu se stovkami lidí, a jak se to nabalovalo, tak nejen se členy sborů, tak i s dalšími.“ Farář Balcar také dodal, že během pandemie také spustili portál Jsme vámi, kde upozorňovali na různé formy pomoci v těch nejmenších obcích.
Katolická církev se během pandemie potýkala s finanční ztrátou. „Během posledních měsíců jsme přišli asi o 220 milionů korun,“ řekla mluvčí Klimentová a dodala: „Důvodem této ztráty byly zavřené církevní objekty, církevní hotely a restaurace, ale také to, že se nemohly konat sbírky v kostelích. Čeští a moravští biskupové se rozhodli, že nebudou žádat o peníze v rámci vládního programu ANTIcovid, i když by na to samozřejmě měli nárok.“
Související články
Pěší pouť studentů historie nezastavil ani koronavirus
I letos by se měla uskutečnit výuková pěší pouť brněnských studentů po Evropě. Devátým rokem ji organizuje historik umění Ivan Foletti z Masarykovy univerzity v Brně, aby budoucím historikům umožnil pochopit dobu, ve které byly pěší přesuny běžnou součástí lidského života. Letos se tak možná společně vydají po stopách středověkých stavitelů na jih směrem do Rakouska. "Vyrazili bychom i přes omezení a volili trasu tak, abychom neporušili zákony, ale naštěstí se to uvolnilo," řekl Proglasu pořadatel putování.
Koronavirus jako prostředek smíření vnímá irácký kardinál Sako
Jako příležitost ke sbližování náboženství vidí aktuální koronavirovou pandemii irácký kardinál Luis Raphael Sako. Ten se spolu s dalšími biskupy vzdává svého platu ve prospěch boje proti nákaze a pomoc chtějí směřovat jak křesťanům, tak muslimům.
Koronavirus ohrožuje především seniory. O pomoc mohou požádat na lince Života 90
Nejzranitelnější skupinou ohroženou koronavirem jsou senioři. Navštěvovat by neměli supermarkety, pošty, ani lékařská zařízení. O pomoc s nákupem, vyzvednutím léků, s venčením psa nebo i společný rozhovor mohou staří lidé z Prahy požádat na nově zřízené lince, kterou od pátku nepřetržitě provozuje organizace Život 90.
Všimli jsme si: Církev a koronavirus
Jak dopadají současná státní opatření proti šíření koronaviru na život křesťanských komunit v Česku? Jaké výzvy přináší tato situace pro věřící lidi? V pořadu Všimli jsme si téma otevřeme například s převorem řádu Milosrdných bratrů Martinem Mackem.
