Přednostka Ústavu ochrany a podpory zdraví: Na prvním místě je izolace

Přednostka Ústavu ochrany a podpory zdraví: Na prvním místě je izolace

O naše zdraví a zdraví našich blízkých se v těchto dnech strachujeme více než obvykle. Snažíme se pečlivě dodržovat všechna hygienická pravidla a neohrožovat ostatní. Jak to zvládat co nejlépe? Na to jsme se ptali přednostky Ústavu ochrany a podpory zdraví Masarykovy univerzity, profesorky Zuzany Derflerové Brázdové.

„Z mého pohledu je momentálně na prvním místě izolace. To si nepředstavujme jako něco naprosto drastického. Všichni bychom se měli dostat do takového režimu přemýšlení, že nevyhledáváme kontakty, které nejsou nezbytně nutné.“ Podle Derflerové Brázdové je rovněž nezbytné dodržovat respirační hygienu: „Důležitá jsou všechna ta nařízení počínající rouškami a končící způsobem kašlání. Že nepřistupujeme k lidem, kterým něco říkáme, blízko, i když máme všichni roušku. Hygiena rukou se v posledních dnech probírá hodně, to není potřeba opakovat, ale co mi velmi chybí v doporučeních, je zdůraznění, že nemůžeme mít na rukou prstýnky. Pokud je máme, sebelepší úmysl umýt si správně ruce se nesetká s úspěchem.“ Zrovna prstýnky ale nejsou podle Zuzany Derflerové Brázdové tím nejhorším pochybením: „Myslím si, že horším zlozvykem je okusování nehtů nebo to, když si člověk stokrát za minutu sundá a zase nasadí brýle. Nevědomé dotyky vlastního obličeje, očí, spojivek, to je mnohem závažnější.“

Odbornice na ochranu zdraví dále připomíná hygienu sdílených předmětů, hlavně však důslednou a opakovanou dezinfekci mobilních telefonů. „Někteří lidé si telefon berou všude s sebou, jsou ochotni jej položit kdekoli na společně sdílené plochy. Mobil je potencionálním nástrojem přenosu koronaviru i jiných nákaz.“ Derflerová Brázdová ale zdůrazňuje, že jde o dočasná opatření: „Při normální situaci, kdy se nešíří epidemie, je dokonce asi žádoucí, abychom byli kolonizováni normálními mikroby, naše lidská imunita vyžaduje kontakt s říší bakterií. To by byla druhá cesta do pekel, kdybychom se rozhodli žít ve sterilním prostředí. Za normálních okolností nám tedy běžný způsob mytí stačí.“

Výživa, spánek a pohyb

Pokud je řeč o pohybu venku, největším rizikem je podle přednostky Ústavu ochrany a podpory zdraví městská hromadná doprava. „Tam strávíte relativně dlouhou dobu v uzavřeném prostoru. Sice teď nejsou tramvaje ani metro tolik plné, ale v momentě, kdy vejdete dovnitř, řidič zavře dveře a rozjede se, a vy zjistíte, že tam je někdo, kdo kašle, nebo vypadá podezřele, tak nemáte možnost úniku. Rozhodnutí, že musím ven, bych nejprve dvakrát podrobila vnitřní kontrole: jestli opravdu musím, nebo jestli jenom chci. Protože velmi často zjistíte, že vlastně nemusíte, že se například ty povinnosti „jít ven“ dají sdílet se sousedy,“ popisuje Zuzana Derflerová Brázdová a dodává, „venku doporučuju myslet za druhé lidi a předpokládat, že všichni, se kterými se potkám, jsou infekční; dodržovat nošení roušek a udržování rozestupů.“zelenina

Během své profesní dráhy se Zuzana Derflerová Brázdová věnovala mimo jiné vývoji výživových doporučení. Co říká na stravování v období epidemie? „Nevidím velký rozdíl v tom, jak bychom měli jíst normálně a jak bychom měli jíst teď. Ty zásady jsou obecné, neexistuje nějaká zázračná strava, která by vám během 14 dnů podpořila imunitu. Já bych se držela toho, že máme jíst půl kila ovoce a zeleniny denně. Dneska bych se asi přikláněla k tepelně upravené zelenině, je tam menší riziko, když ji uvaříte. Ostatní zeleninu lze omýt klidně 0,5% roztokem chlornanu sodného a potom opláchnout pitnou vodou. Výživa, spánek a pohyb – pokud je dodržujeme celý život, tak se nad tím nemusíme speciálně zamýšlet v době, kdy přijde epidemie.“

Zprávy pro lidi dobré vůle

v 11, 13, 15 a 20 hodin.
V sobotu v 11 a 15 hodin, od 18 Zrcadlo týdne.

Pozvánky a informace z regionů ve všední den v 7.15, v sobotu od 9 hodin.

Regiony

Regiony