Minulost pro Čechy není tak samozřejmá, jak by měla být, říká novinář Navara

Za svou činnost obdržel novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského, cenu Antonína Švehly od Nadačního fondu angažovaných nestraníků nebo pamětní medaili České biskupské konference, kterou získal také jeho kolega Miroslav Kasáček. S jeho pomocí sepsal mimo jiné i knihu s názvem A přece budu blízko. Ta popisuje mučednickou smrt kněží Jana Buly a Václava Drboly v souvislosti s červencovým babickým masakrem v roce 1951. Společně založili také Občanské sdružení Paměť, které mapuje komunistickou totalitu v Česku.

U příležitosti uplynulého 70. výročí smrti Milady Horákové vyjádřil znepokojení nad nevědomostí některých českých občanů. „To, že Milada Horáková byla zavražděna komunisty, je fakt, na tom není co objevovat. Nemělo by být třeba ani žádným způsobem připomínat proč, to by všichni dávno měli vědět. To ukazuje na fakt, že minulost není tak samozřejmá, jak by měla být. A to ani její hodnocení, které by také mělo být samozřejmé na základě toho, co se učí ve školách, jaké probíhají veřejné debaty, jak se o minulosti píše. Myslím si, že je to velmi varovné a nebezpečné.  Zřejmě hodnotíme minulost špatně, když je potřeba po ji po tolika letech připomínat, a také správný pohled na ni. Minulost není věc názoru, to je prostě fakt, že byla zavražděna. Naše společnost by se měla umět bránit, a bránit také pravdu. Měla by umět zasáhnout.  Myslím si, že je potřeba konat, pokud někdo vystupuje a zpochybňuje to, co je zjevnou pravdou. Společnost nesmí zůstat bezbranná," říká Luděk Navara.