Ano a rád, i když je to těžké - pocta St. Krátkému v Brně

18. září 2016 Události, Všimli jsme si Autor: Filip Breindl

Park u Merhautovy ulice v Černých Polích v Brně nově nese jméno Stanislava Krátkého (1922-2010), vězně komunistické totality, biskupa skryté církve a mikulovského probošta, který mimo jiné stál u počátků našeho rádia. "Jsem rád, že se nás tu sešlo tolik při tomto poděkování za celoživotní dílo a příklad pana profesora Krátkého," řekl poslanec Jiří Mihola při slavnostním přejmenování parku.

Ten původně nesl jméno komunistického poslance Emanuela Barši (1910-1971), občané místní části pak vybírali nové a v zastupitelstvu těsně zvítězil návrh související s otcem Krátkým. "Je dobře, že žijeme v době, kdy můžeme pojmenovávat veřejná prostranství po lidech, jako byl pan profesor Krátký, po lidech, kteří zanechali něco pozitivního, kultivovali tuto zemi a zůstávají nám příkladem. V dobách vykloubených, jako byla ta minulá, se veřejná prostranství pojmenovávala po lidech, kteří bohužel pozitivní stopy nezanechávali. Je dobře, že to dnes můžeme změnit," poznamenal k tomu ministr kultury Daniel Herman, za jehož přítomnosti slavnost probíhala.

Zahájila ji mše svatá v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Brně-Husovicích, kde v minulosti Stanislav Krátký působil. Přes blízký park připomínající další místní církevní osobnost, blahoslavenou Marii Restitutu Kafkovou popravenou nacisty, prošli účastníci až k parku na Merhautově ulici. Pojmenování parku má v brzké době označovat pamětní deska. Účastníci slavnosti si mohli prohlédnout její návrh se slovy Stanislava Krátkého "ano, a rád, i když je to těžké," kterými odpovídal na životní výzvy; z životopisných údajů je tam zmínka i tom, že po návratu z vězení pracoval na stavbě sídliště v Lesné jako jeřábník.

"Oddával nás v roce 1964, tehdy to maminka dokázala uhádat u církevního tajemníka," vzpomínali s černobílými fotografiemi v ruce manželé Anna a Jan. "Otec Stanislav za dvacet let (biskupského působení ve skryté církvi) vysvětil na kněze čtyři muže, jedním z nich jsem já. U něho, když jste ho potkali, byly jen dvě možnosti, buď vzít nohy na ramena a utíkat co nejdál, anebo přitakat všem jeho dobrům, do kterých nás dostrkával a stále dostrkává," řekl ředitel Proglasu Martin Holík, který také připomněl, že otec Stanislav stál u zrodu myšlenky na vznik křesťanské rozhlasové stanice a jako ctitel cyrilometodějského odkazu prosazoval jméno Proglas.

Za žáka P. Krátkého se považuje i astrofyzik Jiří Grygar, který jako gymnazista docházel na bohoslužby i setkání do husovického kostela. "Otec Krátký byl nesmírně výmluvný. Všiml jsem si, že při kázání v neděli, která měli jeho předchůdci, chodili muži ven kouřit. Když začal kázat Stanislav Krátký, tohoto zvyku pozbyli, zůstávali v kostele a s otevřenými ústy poslouchali, jakým způsobem dokázal otec Krátký popularizovat katolickou víru," vzpomíná Jiří Grygar a jako člověk vyrůstající v této části Brna k parku v Černých Polích doplnil: "Na tomto místě byly za války protiletecké kryty a po válce zde vznikl park. Myslím, že obojí má smysl. Protiletecké kryty měly zachraňovat životy v případě bombardování, což bylo to primární, co člověk tehdy cítil. Po válce to už bylo veselejší a děcka tu mohla řádit, ostatně my jsme tu taky řádili."

"On sám tuhle poctu ani pamětní desku nepotřebuje, ale my to potřebujeme. Potřebujeme pozitivní příklady, které jsou hodny následování," uzavřel Jiří Mihola, jehož otec, který na slavnosti také vystoupil, byl blízkým spolupracovníkem Stanislava Krátkého.

NyníKomorní hudba
Skladba: Smyčcový kvartet B-dur op. 16 č. 1 - Allegro moderato, Adagio, Menuetto, Finale Allegro vivo; Autor: Vranický Pavel; Soubor: Stamicovo kvarteto
02:00Oktáva
03:00Z archivu hudebních...
04:00Písničky před svítáním
05:00Písně
05:57Myšlenka na den
06:00Písně

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 20 hodin; v sobotu v 15 a v 18 hodin

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony