Politolog Just: KSČM nezvládá generační obměnu, do voleb může jít i s proticírkevním heslem

V souvislosti se 100. výročím vzniku Komunistické strany Československa (KSČ) jsme v relaci 13+ hovořili s politologem Petrem Justem z Metropolitní univerzity Praha o vlivu současných komunistů na českou politiku a o tom, co KSČM čeká v souvislosti s letošními volbami do poslanecké sněmovny.
V polistopadové éře získala KSČM podle Petra Justa největší vliv v poslední době, kdy podporovala menšinovou vládu ANO a sociální demokracie. Podíl na vládě zároveň vnímá jako jeden z faktorů, který vedle stárnutí a vymírání členské základny a zvýšené konkurence dalších tzv. protestních stran komunistům ubírá podporu. "Je paradoxní, že právě v tomto období měli největší vliv, protože ve volbách v roce 2017 skončili s nejhorším volebním výsledkem za celé polistopadové období. Subjekt, který se spolupodílel na vládnutí, musí nést i nějakou odpovědnost, kterou voliči vůči nim vyžadují. Ta odpovědnost se často promítá ztrátou voličské přízně, i sociální demokraté by to mohli potvrdit na svém příkladu," připomíná Petr Just a ke stárnutí základny podotýká: "Generační obměna je Achillovou patou současné komunistické strany. Demografická křivka je pro ně nevýhodná a voličská a členská základna se zužuje. Předpokládali bychom, že strana, která je hodně závislá na starší voličské skupině, bude dělat určité kroky směrem k mladým voličům. Myslím, že KSČM buď neví, jak s těmito voliči jednat, nebo určitá tradicionalita a zakonzervovanost členské základny ani neumožňuje, aby se strana otevírala mladším voličům," uvádí politolog s tím, že i mladší členové stranického vedení myšlenkově zapadají k nejstarší generaci komunistických členů.
Petr Just se domnívá, že pokud by KSČM v letošních volbách do poslanecké sněmovny nepřekročila pětiprocentní hranici a nezískala žádný mandát, znamenalo by to prakticky konec komunistického působení v české politice. "Straně jde o holé přežití. Možná pokud by byla KSČM ve větší míře zastoupena v dalších fórech a strukturách, v Senátu, Evropském parlamentu, v krajích či na komunální úrovni, pak bychom mohli hovořit o tom, že by tam určitá setrvačnost i po vypadnutí z poslanecké sněmovny byla," poukazuje na ústup komunistů z těchto struktur a interpretuje to jako doklad celkového klesajícího trendu podpory KSČM. "Pokud by se jí podařilo přes 5 procent dostat, udrží si v české politice určitý vliv, na druhou stranu si nemyslím, že by šlo o vliv, který by měl dlouhodobější trvání. Nejpozději v dalších volbách lze očekávat, že k odchodu komunistů z politické scény pravděpodobně dojde," říká Petr Just. Zeptali jsme se, zda předpokládá, že se s ohledem na tuto situaci bude chtít KSČM před volbami profilovat proticírkevní rétorikou, která v minulosti patřila ke komunistickému působení v české politice: "Je to možné, i před posledními volbami to tak bylo. Předpokládám obecně, že jakékoli téma, které v minulosti oslovilo komunistické voliče, se strana pokusí opětovně prosadit do předvolební diskuse," usuzuje Petr Just.
Čím to, že se oproti jiným zemím bývalého východního bloku udržela stabilně v parlamentu strana s přívlastkem komunistická? V jakých dalších obdobích kromě vlády Andreje Babiše měli komunisté výrazný vliv na českou politiku? Poslechněte si celý rozhovor v záznamu relace 13+.