Historik Cvrček: Normalizační úřady tutlaly případy obětí okupačních vojsk
Podle Ústavu pro studium totalitních režimů si okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy jen v samotném roce 1968 vyžádala 137 životů čs. občanů, další oběti přibývaly v příštích letech. Tématu jsme se věnovali s historikem Lukášem Cvrčkem, který se civilními oběťmi srpna 68 zabývá v rovině badatelské, ale i v iniciativě zaměřené na uchování památky obětí.
V rozhovoru vysvětlil, proč neznáme celkový počet lidí v Česku a na Slovensku, kteří přišli o život v souvislosti s invazí a následným pobytem sovětské armády trvajícím do roku 1991. "Invaze znamenala také obrovský chaos a ochromení činnosti těch státních složek, které by tyto události za normálních okolností evidovaly. To se týká zejména srpnových událostí roku 1968. V pozdějším období problém přinesla snaha normalizačního režimu tyto události tutlat. Byla účelově sváděna stopa, informace pro veřejnost byly mateny, aby se zamezilo zjištění, že pachateli těch úmrtí a vražd byli okupační vojáci," vysvětluje Lukáš Cvrček.
Podle něj se na jednotlivých tragických událostech projevila například nedostatečná příprava a nekázeň okupačních vojáků, která se projevila při řadě dopravních nehod nebo při incidentech, kdy armádní hlídka střílela po civilním vozidle nebo opilí vojáci použili zbraň. "Na vině byla i určitá indoktrinace, kdy se politruci okupačních vojsk snažili vybudit zápal, že bojují proti kontrarevoluci. U některých ustrašenějších jedinců to vedlo k přehnaným reakcím na banální podněty," připojuje Lukáš Cvrček a zmiňuje i skutečnost, že pachateli násilných činů vůči československým obyvatelům byli v některých případech dezertéři či vojáci stíhaní za jiné přečiny. Potrestání bylo v kompetenci okupační armády a podle historika "záleželo jen na její libovůli, jestli dala do Československa vědět, nebo ne. Rozpětí těch trestů bylo různé, od trestu smrti až po velmi mírné tresty. Je případ, kdy došla zpráva, že ten voják dostal trest smrti, ovšem jednalo se o to, že v opilosti zabil kromě československého občana i vlastního důstojníka. V případě, kdy byl úplně bezdůvodně zastřelen 16letý učeň Milan Beránek, byl pachatel sice také potrestán, ale dostal tři roky za nedbalé zacházení se zbraní v opilosti. Je na tom vidět ten rozdíl, že na československých občanech zase tolik nezáleželo," přibližuje Lukáš Cvrček.
Jaké je povědomí v současném Česku o počtu obětí srpnové invaze a jak s jednotlivými příběhy pracovat při vzdělávání mladé generace? Uslyšíte v záznamu celého rozhovoru, který zazněl v druhé části relace 13+.
ilustrační foto: The Central Intelligence Agency, volné dílo
Související články
M. Romancov: Redukce ruské ambasády snese srovnání s odchodem sovětských vojsk
Do půlnoci musí Českou republiku opustit pracovníci ruského velvyslanectví, které Praha vyhostila v souvislosti s kauzou výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, na nichž se v roce 2014 podle zjištění naší tajné služby podíleli členové ruské vojenské rozvědky. Podle ministerstva zahraničí smí po dnešku na ruském velvyslanectví zůstat sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. U tématu jsme se zastavili s politickým geografem Michaelem Romancovem, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzitě Praha.
Česko uctilo oběti okupace
Lidé na mnoha místech České republiky si připomínají invazi vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968. Některá setkání v rámci akce Odvážně a vytrvale pořádá spolek Milion chvilek pro demokracii. Památku zemřelých před budovou Českého rozhlasu v Praze uctil pražský primátor Zdeněk Hřib a zástupci ministerstva obrany, armády spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, který varoval před závislostí na jakékoli nedemokratické zemi. Pamětní desku připomínající události spojené tímto datem v západočeské metropoli odhalil plzeňský primátor Martin Baxa v přítomnosti plzeňského biskupa Tomáše Holuba a dalších představitelů města.
Sovětské tanky přivezly dobu bez ideálů a vizí, říká biskup Malý
"Tehdy jsem byl doma, bydlel jsem s rodiči. Teprve asi třetí nebo čtvrtý den jsem se vypravil do centra Prahy, abych nasál atmosféru, která ve městě vládla. Byla hodně vzrušená, přirozeně hodně smutku a zklamání, ale řekl bych, že to byla nálada, kdy se lidé vzepjali. Na druhou stranu bylo patrné obrovské zklamání a někdy i velké vášně," vzpomíná pro Radio Proglas na 21. srpen 1968 pražský pomocný biskup Václav Malý. Rozhovor s ním vysíláme dnes v 8.05 a 22 hodin.
