Sovětské tanky přivezly dobu bez ideálů a vizí, říká biskup Malý

V době, kdy Československo obsadily armády pěti států Varšavské smlouvy, mu chyběl měsíc do 18. narozenin. "Mnoho lidí se rozhodlo pro odchod do ciziny. Sám jsem se o tom také rozmýšlel, ale jsem rád, že jsem uvážil, že je důležité zůstat doma," říká Václav Malý, který v posrpnovém období patřil k protagonistům některých opozičních aktivit proti režimu a byl za ně vězněn. K společenskému vývoji v zemi po srpnu 1968 řekl: "Období mezi srpnem 1968 a rokem 1989 nazývám dobou bez ideálů, dobou bez jakékoli vize, kdy lidé systému nevěřili, vysmívali se mu, ale zároveň se naučili mlčet, přežívali. Byla do doba naprosto neplodná, kdy se trochu zvýšila životní úroveň a lidé se tím nechali uchlácholit. V 50. letech byla ta doba krutá, ale hranice byly naprosto jasně postavené. I ti, kteří tu krutost rozvíjeli, něčemu věřili - ano, byla to falešná víra, brutální víra, ale období normalizace po roce 1968 bylo dobou, kdy lidé nevěřili v nějaké ideály a jen se přizpůsobili bezčasí. Myslím, že důsledky toho si neseme zejména u starší a střední generace do dneška," uvedl biskup Malý. Jaké podněty podle něj vyplývají z událostí srpna 1968 pro současnost po 50 letech? "Svobodu má v sobě člověk pěstovat. Je to úkol na celý život a často je to námaha, není to přímá cesta a může to bolet. Naší společnosti bych přál, aby uměla překonat strach, dovedla dobře zvážit, v jaké situaci žijeme, třídit správně informace, umět se rozhodnout pro to, co opravdu potřebujeme a být v kázni v tom, co spotřebováváme," uzavřel biskup Malý.