Spoluvězeň P. Lízna, kardinál Vlk a arcibiskup Duka k Havlově úmrtí

18. prosince 2011 Události Autor: Filip Breindl

Jezuita a vězeň komunistické totality P. František Lízna, kardinál Miloslav Vlk a pražský arcibiskup Dominik Duka ve vysílání Proglasu reagují na zprávu o úmrtí exprezidenta České republiky Václava Havla. Podrobnosti uslyšíte v naší reportáži, kterou mimořádně odvysíláme v neděli 18. prosince 2011 po zpravodajské relaci v 16 hodin, ve 20.00 a v pondělí v 7.15.

Ve věku 75 let zemřel někdejší prezident, spisovatel a ochránce lidských práv Václav Havel. Jeden z nejznámějších odpůrců komunistického režimu se zasloužil o pád diktatury v Československu a přechod k demokracii. Jako disident a zakladatel Charty 77 byl na konci 70. let odsouzen ke čtyř a půl letem vězení. V plzeňském kriminále se potkal například s paterem Františkem Líznou, který Proglasu přiblížil vzpomínky na společnou internaci: "Byl jsem konfrontován s tím, jakým způsobem odmítl přijmout nabídku propuštění z vězení - přišli od ministerstva spravedlnosti, že ho okamžité propustí na svobodu, pokud požádá o milost. Když požádal o to, aby se mohl poradit se svou ženou Olgou, řekli mu, že to není možné. Pak řekl, že by si přál setkat se s třemi vězni, s nimiž se poradí o té věci, a tak si nás vybral. Byl jsem totálně zasažen, řekl jsem - podívej se, já vím, že tu dlouho sedíš, tvá žena Olga také trpí a nevím, jak ti přesně mám odpovědět. Pak jsem se naštěstí vzpamatoval, řekl jsem - ale i když jsi tady dlouho a jsi nemocný, nežádej o tu milost, protože kdybys požádal o milost, vypadalo by to, že jsi něco provedl. Milost se dává těm, kteří něco provedli, ty o to nežádej, protože oni tě musí pustit,"  uvedl signatář Charty 77 P. František Lízna. Havla v roce 1983 skutečně propustili v souvislosti s jeho onemocněním, do vězení se v průběhu 80. let ještě vrátil.

V listopadu 1989 byl spoluzakladatelem Občanského fóra, které převzalo moc od komunistické strany. Havel byl zvolen československým prezidentem, v letech 1993 a 98 ho český parlament ustavil prezidentem samostatné České republiky. Ihned po pádu totality usiloval o návštěvu papeže Jana Pavla II. v zemi, ta se uskutečnila v dubnu 1990 a blahoslavený pontifik zavítal do Prahy, Bratislavy a na Velehrad. "Havel viděl na začátek té nové doby, že je třeba pozvat papeže, aby jakoby upevnil tu orientaci směrem k duchovním hodnotám. Přijel v dubnu 1990, to už jsme my biskupové byli v úřadech, existovala biskupská konference,"  vzpomíná kardinál Vlk, tehdejší českobudějovický biskup.

"Václav Havel vrátil této zemi důstojnost a svobodu," reagoval ve vysílání Proglasu na exprezidentovo úmrtí pražský arcibiskup a předseda České biskupské konference Dominik Duka. "Patřil do této společnosti, ať už je sekulární nebo je církevní. Byl to člověk, který vrátil svobodu i nám křesťanům, nám katolíkům. (...) Jeho odchodem do jisté míry končí určitá epocha. Bude na nás, abychom dokázali zhodnotit význam této opravdu světově známé osobnosti, muže, jehož si vážili i papežové naší doby, ať už je to minulý papež Jan Pavel II. nebo Benedikt XVI.," uvedl arcibiskup Duka.

Darujte Proglas!

 

Regiony

Regiony