Schizmatičtí mniši nesmějí dál obývat Athos, rozhodl řecký soud
Více než stovka ortodoxních mnichů musí opustit svůj klášter na poloostrově Athos ve východním Řecku. Rozhodl o tom řecký ústavní soud z podnětu patriarchy Bartoloměje I. a vedení tzv. Svaté hory, jak se Athosu přezdívá. Tato oblast, v níž leží dvacet pravoslavných klášterů, je v rámci řeckého státu částečně autonomní a bývá označovaná jako „mnišská republika“.
Odchod se týká konkrétně obyvatel kláštera Esphigmenou, jenž se nachází v nejsevernější části poloostrova a jehož historie sahá minimálně do 10. století. Tamní mniši se dostali do sporu s ekumenickým patriarchátem už v 70. letech 20. století, kdy se odmítli podílet na sbližování ortodoxní církve s katolickou církví a jinými křesťanskými proudy. Konflikt částečně vyvrcholil v roce 2002, kdy patriarcha Bartoloměj mnichy prohlásil za schizmatiky. Osoby vyobcované z pravoslavné církve nemohou podle řecké ústavy Athos obývat, ovšem mniši z Esphigmenou se odmítli rozhodnutí podrobit. V pozdějších letech byli navíc souzeni za fiskální úniky, kdy neplatili daně státu, ačkoli coby schizmatici nemají na vynětí z daňové povinnosti nárok. Celá situace eskalovala letošního 8. července, kdy ústavní soud rozhodl o vystěhování všech obyvatel kláštera Esphigmenou. Ti na svém webu uvádějí, že jsou vystaveni nelítostné perzekuci ze strany řecké vlády. Opat kláštera Methodios ji vyzývá, aby „zastavila tuto nemorální a nekřesťanskou akci a nechala nás se v pokoji modlit, tak jako tomu bylo posledních více než 1100 let.“ Konflikt nazývá „bojem za náboženskou svobodu“. V důsledku soudního verdiktu však nicméně minulý týden začala rozsáhlá policejní akce, při níž došlo k zabrání klášterních majetků ležících mimo Athos. Na řadě je teď samotný klášter. Jak uvedl Kathpress, opat Methodios má možnost odejít do jiného řeckého kláštera s protiekumenickým naladěním.