Proč jsou letos Velikonoce východních křesťanů o týden později než na západě?
Důvodem není používání gregoriánského a juliánského kalendáře, ale termín židovských Velikonoc, svátku pesach, který začal v pátek večer. Východní tradice se totiž hlásí k ustanovení jednoho z prvotních koncilů, podle něhož se má Kristovo vzkříšení slavit až po pesachu, zatímco na západě jde o neděli následující po prvním jarním úplňku.
Týdenní rozestup v termínech bude i příští rok, pak čekají západní křesťany Velikonoce na konci března, zatímco východní až na začátku května, což souvisí s rozdílnými kalendáři. Pokud se zachová současný způsob výpočtu, bude termínová shoda stále vzácnější, ačkoli se od roku 2025 po nějakou dobu bude vracet v tříletém intervalu a v letech 2037 a 38 bude dokonce dvakrát za sebou.
Na kdy připadají Velikonoce, lze spočítat podle poměrně složitého vzorce, který bere v potaz všechny zmíněné skutečnosti. Vypracoval ho v 19. století německý matematik Carl Friedrich Gauss a jde o kombinaci násobení a dělení letopočtu s využitím konstant, které vyjadřují opakování celého velikonočního cyklu. U některých termínů lze pozorovat jedenáctiletou periodu, jako letos: Další Boží hod s datem 17. dubna následuje v roce 2033, pro východní křesťany to znovu bude o týden později.
Související články
Východní křesťané oslavují vzkříšení, Velikonoce začaly o čtyři týdny později než na západě
Stovky miliónů křesťanů, pravoslavných, ale i východních katolíků a dalších, oslavují Kristovo zmrtvýchvstání a prožívají Hod Boží velikonoční podle juliánského kalendáře. Na tento termín připadá také hlavní část velikonočních oslav ve Svaté zemi.
