Východní křesťané oslavují vzkříšení, Velikonoce začaly o čtyři týdny později než na západě
Stovky miliónů křesťanů, pravoslavných, ale i východních katolíků a dalších, oslavují Kristovo zmrtvýchvstání a prožívají Hod Boží velikonoční podle juliánského kalendáře. Na tento termín připadá také hlavní část velikonočních oslav ve Svaté zemi.
Například v převážně pravoslavném Řecku před Velikonoci vláda uvolnila některá opatření proti šíření covidu-19, povolila cestování mezi obcemi a v souvislosti s obřady také večerní vycházení.
Křesťané na Ukrajině podle řeckokatolického arcibiskupa Svjatoslava Ševčuka mají strach z eskalace násilí na východní hranici země. V poslední době tam zesílily boje mezi ukrajinskou armádou a povstalci, které podporuje Rusko. To navíc poblíž hranice shromáždilo značnou vojenskou sílu. Arcibiskup Ševčuk stejně jako v minulých letech vyzval k příměří během Velikonoc a uvedl, že mnoho Ukrajinců vkládá své naděje do papeže Františka a jeho možné role při diplomatickém řešení ukrajinsko-ruského konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny zmínil Vatikán jako možné místo přímých rozhovorů s ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Ve Svaté zemi Velikonoce bezprostředně následují po neštěstí při oslavách židovského svátku lag ba-omer, kde v tlačenici přišlo o život nejméně 45 lidí. Novinář a bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó nepředpokládá, že by tato tragédie mohla výrazně ovlivnit například bezpečnostní dohled nad velikonočními obřady: "Křesťanské země mají tendenci přeceňovat význam křesťanských svátků na území Izraele," říká s poukazem na minoritní postavení křesťanské komunity - v devítimiliónovém Izraeli žije asi 150 tisíc křesťanů, většinou příslušníků některé z pravoslavných církví. "Nepředpokládám zásadní omezení pohybu davu. To je běžně regulováno izraelskou policií, aby v úzkých uličkách jeruzalémského Starého města nedocházelo k problémům," uvádí Szántó.
ilustrační foto: archiv
