Navalnému víra pomáhala při působení v disentu i ve vězení
Nejznámější ruský disident Alexej Navalny, který zemřel minulý týden v trestanecké kolonii v Tumeňské oblasti, se v posledních letech svého života upínal k pravoslavné víře, ke které konvertoval po tom, co se většinu života považoval za ateistu.
Veřejnost se o Navalného víře dozvěděla v únoru 2021, kdy stál před ruským soudem, který ho obvinil z porušení podmínky a poslal Navalného na 3 roky do vězení. Politik své náboženské přesvědčení vysvětlil u své závěrečné řeči: „Kdysi jsem byl militantní ateista, ale teď už nějakou dobu věřím a život se mi zdá jednodušší,“ řekl soudu Navalny.
Nedávno zesnulý politik také popsal, jak ho jeho oblíbený biblický verš přivedl k disidentské akci: „Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť budou nasyceni.“ Navalného právě tento verš držel nad vodou a říkal, že o něm často přemýšlel ve vězení: „Jsem rád, že se podle těchto slov snažím žít a snad je i dodržuji,“ popisoval Navalný soudu.
Navalny bojoval i za náboženská práva, a to přímo z vězení. Podle ruského nezávislého serveru Mediazona muslimským vězňům nebylo dovoleno přinést si korán a jejich náboženské svobody byly potlačovány. Sám Navalny si mohl přinést pouze 1 knihu, i když v dobách Sovětského svazu mohli mít političtí vězni 5 knih.
Navalného pojetí křesťanství zcela odporuje obrazu Ruské pravoslavné církve podle současného ruského prezidenta Vladimíra Putina. Ten klade rovnítko mezi členem pravoslavné církve a podporovatelem prezidentovi strany, Jednotného Ruska. To, že někdo z většinově ateistické ruské opozice, je sám hluboce věřící, tento obraz láme.
Ne všichni ale věří, že to politik myslel s vírou vážně. Opoziční ruský deník Moscow Times popisuje, že přechod na víru není mezi vězněnými disidenty ničím ojedinělým. Na křesťanskou víru přistoupil v disentu například Alexandr Solženicyn nebo Josef Brodský. Deník pak spekuluje, že Navalny chtěl mít pouze větší šance vyhrát svůj soudní případ.




