Křesťanský východ si na Velikonoce počká skoro měsíc, shoda bude za čtyři roky
Skoro o měsíc se letos liší termín západních a východních Velikonoc, kde oslaví neděli Zmrtvýchvstání až 2. května. Naposledy všichni křesťané bez rozdílu tradic slavili ve stejný den v roce 2017 a znovu shoda nastane za čtyři roky. Pokud se zachová rozdílný způsob výpočtu, bude stále vzácnější.
Odlišnost totiž nevychází jen z používání gregoriánského či juliánského kalendáře, které mohou stanovit různé datum prvního jarního úplňku. Svou roli hraje i proměnlivý termín židovských Velikonoc, svátku pesach. Východní tradice stanoví, že oslava Kristova vzkříšení následuje až po něm a někdy, jako i letos, to její datum posouvá až na začátek května.
Na kdy připadají Velikonoce, lze spočítat podle poměrně složitého vzorce, který bere v potaz všechny zmíněné skutečnosti. Vypracoval ho v 19. století německý matematik Carl Friedrich Gauss a jde o kombinaci násobení a dělení letopočtu s využitím konstant, které vyjadřují opakování celého velikonočního cyklu. U některých termínů lze pozorovat jedenáctiletou periodu, ale letošní datum, tedy 4. duben, se nadlouho objevuje naposledy. Znovu na tento den připadne velikonoční neděle až v roce 2083 a poté právě za dalších jedenáct let.
Související články
Velikonoční komentář Daniela Ženatého
Předseda Ekumenické rady církví Daniel Ženatý v Komentáři týdne, který na Proglasu vysíláme o velikonočním víkendu, hovoří o naději, kterou nám Velikonoce dodávají a to i navzdory tomu, že je už druhý rok ovlivňuje pandemie koronaviru.
Prof. Pavel Hošek: Letošní Velikonoce jsou příležitostí dotknout se hlubin života
Na Velký pátek si křesťané po celém světě připomínají ukřižování Ježíše Krista. Ve speciálním velkopátečním vydání Dopoledne s Proglasem jsme se zamýšleli nad událostmi Velkého pátku společně prof. Pavlem Hoškem, vedoucím katedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy, kazatelem Církve bratrské, spisovatelem a místopředsedou České křesťanské akademie.
