Komentář: Arabské jaro se pro křesťany mění v zimu

"Všude na Středním a Blízkém východě se tzv. arabské jaro rychle mění pro křesťany v zimu," píše britský deník Times a každý, kdo sleduje vývoj v této oblasti, musí mu dát za pravdu. V Egyptě jsou křesťané vystaveni četným útokům islamistů, z Iráku jich už přes čtvrt miliónu uprchlo před stále intenzivnějším pronásledováním, stále víc křesťanů opouští palestinské pásmo Gazy před pronásledováním ze strany teroristické organizace Hamas, která je od převzetí moci násilně nutí ke konverzi. A syrští křesťané se děsí budoucnosti.

Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, nejen křesťanský, ale vůbec celý svět sleduje s napětím vývoj v této zemi eskalující zatím nasazením chemických zbraní. Ať už se jako pachatel nakonec ukáže kdokoliv a Západ na to bude reagovat jakkoliv, nutno předpokládat, že to bohužel opět odnesou křesťané, kteří jsou už nyní terčem pronásledování ze strany odpůrců režimu.

V pozadí nechuti sunnitské muslimské většiny v Sýrii vůči křesťanům je okolnost, že rodina prezidenta Asada vyznává alavitsko-šíitskou formu islámu, kterou sunnité považují za heretickou a dokonce za vzdáleně příbuznou s křesťanstvím. Asadovci toho využili ve svůj prospěch zformováním provládní podpory ze strany menšinových náboženských církví a skupin.

Ať tak či onak, křesťané se stali, jako v řadě dalších blízko- a středovýchodních zemí, obětními beránky ve sporu muslimské většiny. Tak je tomu například v Egyptě, kde však jsou tamní koptičtí křesťané tvořící asi desetinu obyvatelstva vystaveni diskriminaci už po desetiletí. Vzpomínám si na jednu příhodu ze své návštěvy v Egyptě v roce 1990, tedy dávno předtím, než Egypt zasáhly nepokoje. Naše německo-anglická výprava vyslovila přání podívat se do některého koptického chrámu. Náš průvodce na to nejdříve nereagoval a nakonec naše přání tvrdě zamítl.

Za vlády prezidenta Mubaraka došlo k nejméně 15 velkým útokům vůči křesťanům. Situace se však drasticky zhoršila po pádu Mubarakova režimu a nástupu prezidenta Mursího podporovaného islamisty. Jak se praví v prohlášení mezinárodní organizace Amnesty international, v Egyptě došlo k bezpříkladnému nárůstu sektářského násilí vůči koptickým křesťanům a egyptské úřady by měly okamžitě podniknout kroky pro jejich bezpečí. To se však neděje. Úřady ignorují násilnosti proti křesťanům zvláště na venkově, kde došlo k vypalování a drancování křesťanských svatyní, obchodů a domovů a k usmrcení několika křesťanů. Avšak i reakce mezinárodní komunity byla až dosud slabá a neúčinná, stěžuje si Amnesty international.

Situace egyptských křesťanů se zhoršila po svržení prezidenta Mursího a nastolení vojensky podporované vlády, která odmítá projevy muslimského fundamentalismu. Bojovné muslimy rozlítilo také prohlášení koptického papeže Tavadrose II., že podporuje bezpečnostní síly a jejich boj proti terorismu. Podle zjištění Gallupova ústavu pro výzkum veřejného mínění už 80 procent Egypťanů míní, že jejich země je na tom nyní hůře než za Mubaraka. Bohužel však ani tehdy ani po jeho svržení nepřišla v Egyptě ke slovu skutečná demokracie a ta jedině může tuto zemi a její křesťanskou menšinu zachránit.

Olga Kopecká-Valeská