Jak prožívají nový lockdown věřící krajané ve Vídni

„Opatření v rámci mší jsou celý rok prakticky stejná. Mění se pouze rozestupy mezi věřícími, teď máme nařízené pouze dva metry, a zpěv, ten jej někdy trochu víc, jindy méně povolený. Věřící jsou většinou rádi, že mše jsou, že nejsou zrušené, jako to bylo loni na jaře,“ poznamenal.

Mše spadají pod pokyny rakouské biskupské konference, zatímco ostatní farní aktivity se řídí vyhláškami města Vídně. Tam spadají například biblické hodiny nebo přípravy na biřmování či první svaté přijímání. „Ta jsou zpřísněná už více jak týden,“ vysvětlil P. Sládek. „Sem už předtím mohli jen očkovaní nebo ti, co nemoc prodělali. To se bohužel netýká všech věřících, takže dochází k možná trochu zbytečnému napětí. Proto se toto všechno odvolalo a scházet se nemůžeme. Školský úřad zase nedovolí do škol přístup cizím osobám, takže nemůžu na místě vyučovat náboženství,“ uvedl s tím, že výuku musí dělat online, což je obtížné.

„I pro kněze platí tzv. pravidlo 3G, to znamená, že pokud nejsme očkovaní nebo jsme nemoc neprodělali, musíme se pravidelně testovat. K oltáři nesmí přijít nikdo, kdo by tato pravidla nesplňoval, což se týká i lektorů a kantorů. My máme povinnost to kontrolovat. Znovu se obnovily kontaktní formuláře, které vedou kněží a nechávají si je u sebe, aby měli přehled, kdo na mši byl, kdyby se náhodou něco stalo. Za celé dva roky jsem ale nezaznamenal, že by se v kostele vyskytlo koronavirové ohnisko. Naše komunita Čechů a Slováků se díky Bohu drží,“ uzavřel P. Václav Sládek, který v rakouské metropoli duchovně pečuje o krajany scházející se na pravidelné mše v kostelích P. Marie Na Nábřeží a Nejsvětějšího Vykupitele na Rennwegu.