Hluboce věřící křesťanka, ušlechtilá panovnice a svorná manželka, vzpomínají lidé na Alžbětu II.

Papež František, stejně jako další osobnosti a státní představitelé, kondoloval nastupujícímu králi Karlovi III. a lidu Spojeného království a ocenil Alžbětin „život plný neúnavné služby pro dobro národa a Společenství národů, příklad oddanosti povinnostem, neochvějnému svědectví víry v Ježíše Krista a pevné naději v jeho zaslíbení“.

Panovnice, ztělesňující povinnost a stabilitu, vládla více než 70 let a délka jejích cest dosáhla 42 obletů zeměkoule. Navštívila přes 100 zemí, zažila 14 premiérů, udělila „královský souhlas“ s asi 4 000 zákony a britským občanům rozeslala přes milion gratulací k dlouhověkosti nebo výročí svatby.

„Často radí svým příbuzným, dětem i vnukům, aby se obraceli k Bohu, doporučuje jim denní modlitbu. Myslím, že víra je jednou z věcí, která jí nesmírně pomáhá a obrací se k Bohu velmi často,“ hovořila o vztahu britské královny k Bohu v únoru ve vysílání Proglasu Irena Cápová z magazínu Forbes, která dlouhodobě sleduje dění kolem britské královské rodiny. Reflektovala také její ušlechtilost, velkorysost a svorné manželství s princem Filipem.  

Zdravotní stav Alžběty II. se v posledních desítkách hodin zhoršil, její lékaři dnes ráno dali najevo, že jsou jím znepokojeni. Následně se za královnou do zámku Balmoral ve Skotsku sjeli členové britské královské rodiny. Ještě v úterý přitom královna plnila pracovní povinnosti při výměně na premiérském postu. Do funkce jmenovala Liz Trussovou poté, co přijala rezignaci Borise Johnsona.

S papežem Františkem se královna osobně setkala pouze jednou, a to v roce 2014, krátce předtím, než přestala cestovat do zahraničí. S výjimkou Pavla VI. a Jana Pavla I. osobně hovořila se všemi dalšími pontifiky. Všechna setkání královny s papeži byla srdečná a vyznačovala se vzájemným respektem, píše agentura Kathpress.

Na post krále míří její 73letý syn Charles, princ z Walesu, nejstarší ze čtyř dětí. Alžběta se stala královnou jen díky tomu, že její strýc, král Eduard VIII., dal v roce 1936 přednost lásce a abdikoval. Králem Jiřím VI. se tak stal Alžbětin otec Albert. Alžběta Alexandra Marie, jak byla pokřtěna, strávila na trůně téměř tři čtvrtiny svého života. Během této doby se jí narodily čtyři děti, osm vnoučat a dvanáct pravnoučat. Na trůn nastoupila v roce 1952 ve věku 25 let. Byla také hlavou státu Antiguy a Barbudy, Austrálie, Baham, Belize, Grenady, Jamajky, Kanady, Nového Zélandu, Papuy-Nové Guineje, Šalamounových ostrovů, Svatého Kryštofa a Nevisu, Svaté Lucie, Svatého Vincence a Grenadin a Tuvalu.

Britský panovník dostává s korunou také církevní úřad, stojí v čele anglikánské státní církve. V roce 1970 se Alžběta stala první hlavou státu, která zahájila generální synody anglikánské církve proslovem; tuto roli zastávala dlouho. Ve Skotsku je král presbyteriánem: členem Skotské církve a pozorovatelem Valného shromáždění. Britští panovníci mají zakázáno pouze jedno vyznání: katolické. To Alžbětě II. nebránilo, aby katolické církvi projevovala značné uznání. V Británii to dříve nebylo zvykem – když se v roce 1932 chtěl tehdejší westminsterský arcibiskup představit jejímu dědečkovi s projevem oddanosti u příležitosti stříbrného jubilea, palác ho hrubě odmítl. Alžběta II. měla naopak ke kardinálu Basilu Humovi (1923–1999) tak vřelý vztah, že o něm mluvila jako o „mém kardinálovi“ a udělila mu osobní královské vyznamenání, Řád za zásluhy.

zdroj: Kathpress, Vatican News