Hlaholík se rodil na bramborové brigádě, vzpomíná P. Karel Cikrle

"Vlastně ten Hlaholík má na svědomí bramborová brigáda, na kterou jsme jako bohoslovci jezdívali. Tam jsme zpívali všechno možné a někdo to lovil z paměti, někdo z nějakého papírku. Já jsem v té době byl členem komise, která připravovala nový Kancionál, a napadlo mě, že by i to, co zpíváme, chtělo nějaký zpěvníček. Dali jsme to dohromady, pořídili jsme věci, které jsme v té době ještě neznali, třeba z Německa a Francie, dále něco od evangelíků, kteří tehdy v tom byli dále než my. Sestavili jsme zpěvníček, ve kterém jsou písně náboženské, ale také písně tábornické, studentské, vícehlasé kánony a seznam lidových písní, a to všechno s doprovodem kytary," vzpomíná P. Karel Cikrle, který před vstupem do semináře studoval hudební vědu na Janáčkově akademii múzických umění a brněnské univerzitě, z ideologicko-náboženských důvodů ale nesměl absolvovat. Dodává, že kvůli nedostatku času při dokončování Hlaholíků zanedbával některé povinnosti seminaristy a rektor P. Josef Poul "nás vyhmátl," říká P. Cikrle. "Říkal, že takové věci se nedělají a že už toho prváka Hrdličku (dnešního olomouckého biskupa Josefa) kazím a učím chodit za školu. Pak jsme si ale o popovídali u kávy u Hlaholíku. Byl to vynikající člověk a věděl, že je to dobré dílo."

Jako kněz P. Karel Cikrle stál u zrodu příprav stavby nového břeclavského kostela. Po pádu komunistické totality zakládal varhanickou školu při brněnském biskupství a inicioval společně s tehdejší rektorkou JAMU Alenou Veselou vznik kabinetu pro duchovní hudbu při této umělecké vysoké škole. Kromě prvního vydání jednotného kancionálu z roku 1973 byl i redaktorem pozdějších aktualizací. Sdružení chrámových hudebníků Musica sacra, které spoluzakládal, podle jeho slov navazuje na činnost podobné organizace, která na Moravě fungovala z iniciativy Leoše Janáčka od 80. let 19. století. "Když se člověk zeptá lidí, jak si představují Pána Boha nebo kým pro ně je, většinou je to Stvořitel nebo Soudce. Pochopitelně pro mne také, ale myslím, že právě tím, že mě obdaroval určitým hudebním nadáním, je pro mne také Krásou. To, že pro člověka je Bůh Krásou, ohromně obohacuje život," vyznává se dnešní jubilant, 80letý P. Karel Cikrle.