Evropský parlament projednává zprávu o svobodě náboženského vyznání

Zpráva řeší téma svobody náboženského vyznání ve státech mimo EU, především pak problematiku osob pronásledovaných kvůli své víře. Zabývá se nejen dosavadním přístupem Evropského parlamentu ke svobodě vyznání, ale navrhuje také, jakým oblastem by se měla EU věnovat v budoucnu. "Klade důraz na roli, kterou hraje náboženství v dnešním světě, a to v pozitivním smyslu, ale i pokud jde o jeho zneužívání. Z toho vyplývají velmi konkrétní závěry. Nejen posilovat spolupráci a angažovanost EU a jejich orgánů v této oblasti, ale vyskytují se zde i pojmy jako náboženská negramotnost, se kterou je třeba bojovat i v Evropě, protože náboženská negramotnost posiluje zaujatost a stereotypy," řekl Proglasu v rozhovoru europoslanec Pavel Svoboda přímo z Bruselu. Dodal také, že důležitým bodem zprávy je zmínka o potřebě posílit finanční dotace na boj v oblasti svobody náboženství, zejména pokud jde o zvláštního vyslance EU pro podporu svobody vyznání. Zpráva vyzývá, aby pozice tohoto vyslance byla stabilizována. Jak ale může Evropská unie ovlvňovat dění v nečlenských státech? Nástroje na pomoc tkví v ekonomických vztazích. Protože Unie je dárcem největší rozvojové pomoci, je možné tyto obchodní vztahy spojit s otázkou lidských práv, kam náboženská svoboda patří. Pomoc konkrétně lidem v nouzi je možní díky různým programům, EU také v této věci spolupracuje s OSN. Individuálními programy se do boje za svobodu vyznání mohou ale zapojit i jednotlivé členské státy. V současné době už se tak děje, nyní je velmi aktivní například Maďarsko. "Česká republika může poskytovat pomoc například křesťanským komunitám přímo na místě, pomoc nemusí jít přes místní nevládní organizace, které procesy jen zdržují," dodává na závěr o způsobu, jakým se může do pomoci zapojit naše země, europoslanec Svoboda.

Hlasování na půdě Evropského parlamentu o schválení této zprávy proběhne 15. ledna.