Evropský parlament pro větší ochranu pronásledovaných křesťanů

Usnesení odsuzuje nedávné útoky na křesťanské komunity a projevuje solidaritu s rodinami obětí. Zároveň vyjadřuje znepokojení nad množícími se případy nesnášenlivosti, útlaku a násilných událostí, které jsou namířené proti křesťanům například v Iráku, Egyptě, Tureckem kontrolovaným Severním Kyprem a jinde. Dokument ukládá Evropské komisi, aby vypracovala strategii, jak unie začne striktněji vymáhat od dalších států dodržování náboženské svobody. "Trváme na tom, aby se to stalo prioritním tématem, které bude systematicky projednáváno," podotkla k tomu Zuzana Roithová, kterou do Evropského parlamentu vyslali voliči KDU-ČSL. Hlavní odpovědnost za strategii má mít vysoká představitelka Evropské komise pro zahraniční vztahy Catherine Ashtonová, pod maďarským předsednictvím se mají záležitosti věnovat také členské země na Radě EU, která se sejde 31. ledna.

Evropská unie podle Roithové má povinnost hájit náboženskou svobodu, jak jí to ukládají ustanovující dokumenty hovořící o hájení základních lidských práv. Kromě toho má sedmadvacítka i předpoklady účinné diplomatické síly, uvádí česká europoslankyně: "Vzhledem k tomu, že máme smlouvy s těmito zeměmi, vzhledem k tomu, že je podporujeme jak humanitárně tak v rámci rozvojové politiky, tak máme určité nástroje na to žádat po vládách, aby mnohem účinněji potlačovaly násilí."

Podle Roithové, členky nejsilnější parlamentní frakce Evropské lidové strany/Evropských demokratů (EPP-ED), rozpravu provázela  mezi poslanci shoda o vážnosti problému a potřebě jeho řešení: "Musím říct, že jsem byla mile překvapena tím, že napříč politickým spektrem všichni chápali, že 75 procent nábožensky motivovaných aktů se dotýká právě křesťanů," uvedla Zuzana Roithová, podle níž jde o výzvu i pro českou diplomacii, která si v otázce lidských práv v Evropě získala renomé svými aktivitami ve prospěch demokratických sil na Kubě či v Bělorusku.