Evropská komise stahuje manuál nedoporučující užívání náboženských výrazů
Interní komunikační manuál Evropské komise, který zaměstnancům ve snaze předcházet diskriminaci mimo jiné doporučoval vynechávat výrazy spojené s konkrétním náboženstvím, jako např. Vánoce, bude stažen a přepracován. Ohlásila to komisařka pro rovnost Helena Dalliová.
K revizi dokumentu mohly přispět i výhrady vatikánského státního sekretáře, kardinála Pietra Parolina, a Komise biskupských konferencí zemí Evropské unie (COMECE), jak Proglasu potvrdil její místopředseda, královéhradecký biskup Jan Vokál. Řekl, že s námitkami předloženými proti návrhu souhlasil. Upřesnil, že se námitek sešlo vícero – ze strany europoslanců i ze strany církve. „ Komise biskupů, která sídlí v Bruselu a působí při orgánech Evropské unie, sleduje především rozhodování v oblasti lidských práv. Také dává zpětnou vazbu orgánům Unie, zejména Evropskému parlamentu. Manuál měl původně směřovat k ochraně před diskriminací, což je správný záměr, jeho zpracování však nakonec s lidskými právy v souladu nebylo. “ Podle biskupa Vokála obsahoval manuál výrazy, jaké by měli europoslanci preferovat. Ty se týkaly genderové otázky, rodu, rasy, sexuální orientace či náboženství. „Poslední z otázek způsobila největší ohlas. V češtině to možná tak nevyzní, ale v jiných jazycích se označení Vánoc pojí přímo s Narozením Páně. Například anglické Christmas obsahuje kmen Christ, tj. jméno Kristus. Dokument navrhoval, aby se v zájmu neutrality používala terminologie, která by nebyla diskriminační vůči těm, kteří Krista neuznávají jako Boha, “ vysvětlil biskup Jan Vokál.
K tomu, jak komunikační tendence institucí Evropské unie vzhledem k náboženství vnímá, řekl: „Rozhodně vidím nebezpečí zatlačit náboženství do soukromé sféry, aby to bylo něco privátního, o čem není potřeba hovořit ve veřejném sektoru. Takové pojetí jde přímo proti lidskému právu na svobodu vyznání, které zahrnuje i veřejné vyznávání víry. Ale nevinil bych z toho instituce Evropské unie. Příčina je v celé společnosti, v jednotlivcích, rodinách, a to včetně těch křesťanských. Ne vždy důsledně hledáme a hájíme svou identitu, kterou nám Bůh dal, ne vždy jsme jí věrni. Často zůstáváme vlažní. Důsledek toho je, že ve svých životech necháváme méně místa pro Boží přítomnost a do popředí vstupují sobecké zájmy jednotlivců. Prostor, ve kterém se tyto zájmy střetávají, je pak onou „neutralitou“. Je to však neutralita bez Boha, tedy lhostejnost, marnost. Politické instituce následně vyjadřují to, jak společnost žije. Neměli bychom tedy chybu hledat v institucích, ale začít důsledně u sebe. “
Tématu jsme se věnovali také v pořadu 13+ s novinářkou žijící v Bruselu Evou Hrnčířovou. Rozhovor je k poslechu v archivu na webu Proglasu nebo v podcastových aplikacích.
foto: František Falta, Člověk a víra