Epidemiolog Machala: „Přes léto se prohospodařilo, co se podařilo získat na jaře“

Epidemiolog Machala: „Přes léto se prohospodařilo, co se podařilo získat na jaře“
10. září 2020 Události Autor: Eva Svobodová

V souvislosti s novým vzestupem koronavirové epidemie v České republice a opětovným zavedením plošných opatření proti jejímu šíření jsme si do Proglasu pozvali odborníka. Byl jím Ladislav Machala z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Jak současnou situaci vidí a co nás podle něj v souvislosti s covid-19 v budoucnu čeká? „Rozvolnění bylo příliš velkorysé,“ řekl mimo jiné.

Překvapila vás stoupající čísla pozitivně testovaných?

Nepřekvapila.  Po velkorysém rozvolnění, jak se to nazývalo, které proběhlo v červnu, jsem to očekával. Říkal jsem to jak ve svém okolí, tak prezentoval na různých chatech, kde jsem psal, že čím dřív jsme odložili roušky, tím dřív po nich budeme zase muset sáhnout. Tehdy jsem to od diskutérů schytal. Bylo to ale logické. Rozvolnění bylo příliš velkorysé a rozhodně nebylo následováno nějakou osvětovou kampaní, která by lidem vysvětlila, že jsme se s covidem nevypořádali.

Epidemiolog Rostislav Maďar uvedl, že „virová nálož a komunitní přenos v populaci jsou mnohem větší, než jsme měli začátkem školního roku dopustit, a to nás ta nejhorší sezóna respiračních nákaz stále čeká. Zatím se plně neprojevil ani samotný efekt školní docházky.“ Souhlasíte s ním?

S názorem pana kolegy Maďara úplně souhlasím. Ten efekt školní docházky se musí samozřejmě projevit až s latencí, protože infekce má nějakou inkubační dobu. Projevuje se asi od pěti do 12, 14 dnů, takže to zpoždění je logické.

Můžeme podle vás tedy očekávat, že v případě stoupajícího počtu nakažených dojde k opětovnému uzavření škol?

Já se toho obávám. Nejsem samozřejmě kompetentní rozhodovat, jestli školy zavřou, nebo ne, ale obávám se toho. Je to taková má hororová predikce, že někdy v listopadu se to může stát. Bude to potom i významný ekonomický problém, protože jakmile se zavře první stupeň, kde jsou malé děti, musejí s nimi pak být doma i matky. Pak samozřejmě dochází k ekonomickým ztrátám. Když se zavře univerzita, tak to takový problém není, protože velcí studenti se o sebe postarají. Vlastně se přes léto prohospodařilo to, co se podařilo těmi razantními a citelně drahými opatřeními získat na jaře.

Hygienické stanice jsou dlouhodobě přetížené a v Praze musejí vedle armádních mediků vypomáhat i zaměstnanci hygien dalších krajů. Co tato situace může způsobit do budoucna?

To je problém, který nevznikl přímo v souvislosti s covidem. Kapacita hygienických stanic, respektive veřejného zdravotnictví zde byla omezována v průběhu dvou desetiletí s bláhovou představou, že se nemůže nic stát a že hygienické stanice budou řešit maximálně průjem v jedné jídelně mateřské školy. Na takovéto problémy zůstala kapacita těchto zařízení veřejného zdravotnictví dimenzována. Jenže my se ocitli v diametrálně odlišné celosvětové epidemické situaci s tím, jak se svět vyvinul. Jestli se chceme vyvarovat podobných problémů, jaké ukázkově a v malém nastaly v souvislosti s covidem, pak bychom měli honem rychle tento sektor veřejného zdravotnictví posílit kvalifikovanými pracovníky a dát jim také příslušné pravomoci.

Jak hodnotíte připravovaný projekt sebetrasování, kdy se předpokládá, že lidé, kteří dostanou od laboratoře zprávu, že jsou pozitivní, sami vyplní webový formulář s kontakty z posledních dní. Může to podle vašich zkušeností fungovat?

Byl bych strašně rád, kdyby to fungovalo. Dovedu si představit, že to může jít někde na Islandu, kde mají lidé velkou důvěru v autority a jsou vychováváni k sebekázni a zodpovědnosti. Obávám se, že u nás se okamžitě ozvou hlasy proti, třeba z hlediska udržování důvěrnosti osobních údajů, protože se tam budou muset nahlásit třeba i cizí lidi, s kterými se člověk setkal. Myslím, že tady bude právní problém. Bohužel my Češi jsme zvyklí snažit se autority „podfouknout“, snažit se nějak tomu vyhnout. Navíc je tam omezení, do jaké míry si člověk dokáže zapamatovat, s kým se setkal. Obávám se, že to v současných podmínkách zde bude velmi málo efektivní.

Jak se díváte na odpor veřejnosti vůči všem těm opatřením?

Je to samozřejmě krátkozraké, ale bohužel dané i krátkozrakou politikou. Já jsem si teď otevřel tři neděle starou iDnes, kde se píše “uvedli ho v omyl podřízení, hájí Vojtěcha po veletoči s rouškami Babiš“. To jsou samozřejmě katastrofální věci, které zásadně podrývají odhodlanost obyvatelstva začít se zodpovědně chovat. Jestliže z těchto nejvyšších míst přijdou takovéto „veletoče“, že ráno se řekne, že budou roušky všude, a odpoledne, že je to blbost a nebudou nikde, tak to má samozřejmě katastrofální dopady na veřejné mínění. Bohužel se také spousta lékařských autorit propůjčila k tomu, že vyjadřovaly své naprosto nekvalifikované mínění o této věci. Nechci jmenovat, ale řada kolegů, kteří mají odbornost úplně jinou, se vyjadřovala k epidemiologickým záležitostem, o kterých jsem přesvědčen, že mají velmi malé povědomí. Já jsem také dělal zkoušku třeba z onkologie nebo chirurgie, ale rozhodně bych si netroufl pánům, kteří jsou v tomto kvalifikovaní, do toho kecat. Čili jak jsem řekl na začátku, já jsem považoval červnové rozvolnění za příliš velkorysé a nebezpečně rozsáhlé. Ale když už se to stalo, měla aspoň následovat nějaká osvětová kampaň, která by lidem vysvětlila, o co jde a jaké máme vyhlídky. Je ale světlo na konci tunelu, protože jsem přesvědčen, že v prvním kvartálu příštího roku bude k dispozici vakcína. A to je základní strategie, jak ochránit rizikové skupiny populace. Včera se taky populisticky řeklo, že senioři dostanou jeden respirátor a pět roušek. To je ale zásoba tak na jeden týden. Respirátor je ochrání nějakou provozní dobu, která se pohybuje od čtyř do osmi hodin, a měl by se použít jednorázově. Jestliže půjdu nakoupit a budu tam dvě hodiny, tak není správné si respirátor i jen po částečném vyčerpání provozní schopnosti nechat na příští týden. Jediný způsob, jak uchránit rizikovou skupinu, je tlumit cirkulaci viru v populaci. Všechno ostatní jsou jenom hloupé řeči.

Jaká je podle vás ochota lidí nechat se očkovat proti chřipce, jejíž nástup čekáme v příštích měsících?

Já si tady musím rýpnout Čechů, kteří mají jednu z nejhorších morálek, co se týče očkování proti chřipce. Žádoucí je minimální hladina proočkovanosti, která je kolem třiceti procent. V Česku to v minulých letech bylo asi pět procent. Bohužel se k této věci zase vyjadřovaly autority odborné i politické, dehonestovaly ji. Mám opět schované titulky novin, kde se nejvyšší ústavní činitelé vyjadřují, že chřipka je chatrná nemoc, že je hloupost se očkovat. Bohužel u nás to tak funguje. Byl jsem třeba úplně okouzlen, že když byl výskyt pandemické chřipky 2009 H1N1, americký prezident Obama se příkladně nechal očkovat v Oválné pracovně Bílého domu, zveřejnil to. Samozřejmě, očkovala ho velmi švarná zdravotnice americké armády, ale byl tu ten příklad. Zatímco u nás se psalo, že hlavní hygienik ČR utekl před očkováním. Já jsem se nechal očkovat veřejně v televizi, abych ukázal, že se očkování nebojím. Bohužel, tady se to nepodporuje a osvěta je na velmi nízké úrovni. Já očkování proti chřipce, zvláště v této sezoně, každému, kdo nemá kontraindikace, doporučuji. Já sám se dám očkovat hned, jak bude vakcína dostupná.

Myslíte si, že Češi nebudou vakcínu proti covidu chtít, pokud v průběhu příštího roku přijde?

Uvidíme, jak se bude vyvíjet situace. Samozřejmě, jestli se naplní pesimistické scénáře, bude zájem jistě větší. Pokud to proběhne lehce, jako to bylo s první vlnou pandemické chřipky 2009, tak těch odpíračů a vysmívačů se očkování bude více. Já ale doporučuji, aby se senioři proti covidu očkovali.

Zprávy pro lidi dobré vůle

v 11, 13, 15 a 20 hodin.
V sobotu v 11 a 15 hodin, od 18 Zrcadlo týdne.

Pozvánky a informace z regionů ve všední den v 7.15, v sobotu od 9 hodin.

Regiony

Regiony