Církev bilancuje přechod na nový finanční model
Katolická církev v Česku loni dosáhla hospodářského výsledku přes sto miliónů korun po zdanění. Oznámili to představitelé biskupské konference (ČBK), kteří zároveň přiblížili, jak největší tuzemská náboženská společnost přetváří model svého financování v souvislosti s platností zákona o vypořádání církevního majetku.
"V této situaci se musela hledat orientace, systémy, lidé. Domnívám se, že se to podařilo," poznamenal k přechodu na nový model financování církve olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Církev v Česku loni vložila miliardu korun do školství, zdravotnictví, sociální oblasti či péče o památky a o něco vyšší částku investovala s cílem dosáhnout budoucího výnosu například do nemovitostí, zemědělství a lesnictví, finančnictví nebo podnikatelských projektů jednotlivých diecézí. Ty jsou zahrnuty v takzvaných strategických plánech každého biskupství. "Popisují alternativy vývoje jednotlivých diecézí do roku 2055. Samozřejmě můžeme diskutovat o tom, jak moc se takový plán může realizovat, ale vytváříme různé alternativy a scénáře, aby bylo vidět, jak která diecéze bude schopna po ukončení jakýchkoli dotací a restitucí fungovat a vydělávat si na svůj provoz," vysvětluje ekonomický poradce ČBK Karel Mikyska.
"Je třeba říci, že bohužel co bylo stanoveno v zákoně o lhůtách pro stát a další povinné osoby, prakticky nic nebylo dodrženo. To mělo vliv na plány, které se musely stále odsouvat, a je tam i ušlý zisk. Jsme ve čtvrtém roce účinnosti zákona a stále ještě nejsou všechny pozemky vydány," popisuje generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl. Od letoška se v souladu se zákonem o vypořádání církevního majetku snižuje příspěvek na činnost od státu – loni činil skoro 900 miliónů, v roce 2030 bude nulový. Církev ale ještě přes 25 let bude dostávat splátky finanční náhrady za nevydaný majetek ve výši miliardy a 280 miliónů ročně. V diecézích je dohromady zaměstnáno přes tři tisíce lidí, jejich průměrná měsíční hrubá mzda činí 18 tisíc korun. "Bude to znamenat větší nároky pro věřící - i vzhledem k tomu, že jich moc nepřibývá a zátěž mnoha kostelů zůstává. V některých farnostech to cítí lidé obzvlášť," uvažuje arcibiskup Graubner.
