Česko si připomíná 605 let od smrti Mistra Jana Husa

Podle patriarchy Církve československé husitské Tomáše Butty může příběh Mistra Jana promlouvat i do naší současné situace: "Je to vyrovnávání se s určitou nepřízní, se složitou situací v obtížných podmínkách." Husa bychom podle něj měli vnímat především jako obyčejného člověka: "My nevidíme Husa jako nějakého hrdinu, který je sám o sobě někým, kdo dokáže všechno zvládat, ale jako pokorného služebníka, který čerpá milost Kristovu, i když se záležitosti odvíjejí jinak, než by se dalo čekat."

Husovu smrt si dnes připomněly i stovky lidí v Betlémské kapli, kde za svého života Hus kázal. Při bohoslužbě, která byla zároveň připomínkou sta let od založení Církve československé husitské, se olomoucký husitský biskup Tomáš Chytil zamýšlel nad události posledního půl roku: "Naše vztahy byly prověřeny a uvědomili jsme si, že nejsme absolutními pány této planety." Příběh Jana Husa pro nás podle něj může být povzbuzením: "Jestliže dnes vzdáváme čest apoštolům, Husovi a dalším, tak vidíme, že přijali evangelium za smysl života a svou službu naplnili láskou, obětavostí a poslušností Bohu. Radostné na tom je, že Pán svou církev staví na lidech, kteří i přes své nedostatky splní své poslání, i když se třeba ocenění za svého života nedočkají."

Jan Hus se narodil v jihočeském Husinci kolem roku 1370. V době svého působení v Praze se seznámil s učením oxfordského myslitele Johna Wyclifa, hlásajícího církev zbavenou majetku i politického vlivu. Zpočátku byl Hus pro církev vítaným kritikem, později se s ní svými spisy začal rozcházet. Spor vyvrcholil v roce 1415, kdy byl Hus kostnickým koncilem odsouzen jako kacíř k upálení na hranici. V roce 1999 papež Jan Pavel II. prohlásil, že lituje jeho kruté smrti i následných obětí a vyzval k usmíření.

Zdroj: ČT24, Proglas