Australští biskupové chtějí zvýšit povědomí o duševním zdraví
Australská katolická biskupská konference si jako své zaměření sociální spravedlnosti na nadcházející rok zvolila téma duševního zdraví člověka. Biskupové chtějí poukázat na vliv a důsledky nezvyklých otřesů doby, které se od přelomu let 2019 a 2020 staly.
Ničivé australské požáry, které spálily více než 45 milionů akrů půdy, koronavirová krize nebo ekonomické a sociální problémy s ní spojené – na důsledky těchto a dalších přelomových událostí letošního roku chtějí ve svém programu poukázat australští biskupové. Na tiskové konferenci se shodli, že současné dění a jeho dopady mohly vést k rezignaci a ztrátě naděje spousty lidí - ať už kvůli izolaci, ztrátě práce nebo blízkého člověka, či strachu.
Biskupové vyzvali věřící a všechny občany ke zlepšení služeb v oblasti duševního zdraví a lepšímu přístupu k němu, především pak na venkově, kde je míra sebevražd o 66 procent vyšší než ve městech, a v zařízeních pro seniory, kteří jsou často ohroženi nástupem deprese kvůli osamělosti. Arcibiskup a předseda biskupské konference Mark Coleridge z Brisbane vyzval farnosti, ať šíří povědomí o nemocech a ujišťují lidi, že to není morální selhání ani důsledek slabé vůle nebo
nedostatku víry.
„Sám Ježíš byl označen za šíleného a stejně jako my trpěl psychickým utrpením. Církve by měly být místem přijetí, péče a léčení, nikoli odmítnutí nebo úsudku,“ řekl Coleridge a poukázal na to, že psychicky nemocní lidé nejsou „oni“, ale že jsme všichni „my“.
Nejčastější případy nástupu duševního onemocnění se objevují u lidí ve věku 15-24 let. Podle biskupů je na vině řada nátlaků, které ani nemusejí být na první pohled vidět. Jsou to například tlak na úspěchy ve škole, přechod na univerzitu a nalezení práce nebo problémy s bydlením.