V příštích sněmovních volbách se korespondenčně volit nebude

V podzimních sněmovních volbách se korespondenčně volit nebude
27. dubna 2021 13+, Události Autor: Anežka Jakubcová

Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí se dnes v souvislosti s novelou volebního zákona zabývala možností pro české občany volit ze zahraničí korespondenčně. O novele volbního zákona i o tom, zda senátoři opět navrhnou ústavní žalobu na prezidenta, jsme v pořadu 13+ hovořili s Tomášem Czerninem, místopředsedou TOP09, místopředsedou senátního klubu TOP09 a ODS a předsedou Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí.

Senátoři podle Czernina dlouhdobě korespondenční volbu prosazují a upozorňují, že se k tomu zavázala i vláda ve svém programovém prohlášení.

"Nastala situace, kdy Ústavní soud našel chyby v zákoně o volbách, a proto bylo potřeba volební zákon změnit, k čemuž je nutný souhlas obou komor parlamentu. Vedení Poslanecké sněmovny i Senátu spolu jednala, došla k určitému konsenzu. Poslanecká sněmovna přistoupila na senátní podmínky – zachování 14 volebních krajů a poměrné rozdělování zbytkových hlasů. Podmínkou Poslanecké sněmovny bylo, že Senát už tento zákon nebude měnit. Přiznám se, že jsem z toho téměř nemohl spát, když jsem si uvědomil, že nebudu moci navrhnout korespondenční volbu. Jsme ale v situaci, kdy zákon o volbách opravdu potřebujeme, protože nevíme, co se stane, může dojít třeba k tomu, že budou volby předčasné," popsal Czernin anabázi kolem novely volebního zákona, která dosud není v platnosti. Senát by tak měl navrhnout korespondenční hlasování pro Čechy v cizině až nové Sněmovně v povolebním složení. V příštích sněmovních volbách, ať už budou předčasné, nebo proběhnou v předpokládaném termínu 8. a 9. října, tedy krajané v zahraničí ještě korespondenčně volit nebudou. Musí stejně jako dřív cestovat na velvyslanectví nebo generální konzuláty, což je podle Czernina v mnoha případech, zejména v době protiepidemických opatření, komplikované, ne-li nemožné.

Senátoři budou také zvažovat, zda navrhnou další ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana, a to kvůli jeho vyjádření k případu výbuchů ve Vrběticích, z nichž jsou podezřelí ruští agenti. Senátní návrh ale musí schválit sněmovna ústavní většinou, tedy nejméně 120 hlasy, přičemž se dá předpokládat, že se bude opakovat scénář ze září 2019, kdy prezidenta "podrželi" poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Na otázku, zda v návrhu ústavní žaloby, která je pravděpodobně odsouzena k nezdaru, přesto vidí smysl, Tomáš Czernin odpovědel: "Je nesporné, že jeho (prezidentovo, pozn.red.) jednání je opravdu vlastizrada. Je prokázáno, že už slouží cizí mocnosti. (...) I když to zřejmě nedojde úspěchu v Poslanecké sněmovně, je potřeba na to alespoň poukázat touto cestou a občany České republiky utvrdit v tom, že jeho chování mlčky nesnášíme. Je potřeba, aby věděl, že zákonodárci nesklopí uši."

Darujte Proglas!

 

Regiony

Regiony