Tureček o Tunisku: Nelze říct, jestli došlo k puči. Otázka je, co bude dál

Tuniský prezident Kaís Saíd v neděli večer odvolal předsedu vlády Hišáma Mašíšího a na 30 dní pozastavil činnost parlamentu. Reagoval tak na protivládní protesty, během kterých lidé kritizovali vládu za neschopnost řešit pandemii. Nyní se prezident sám ujme výkonné moci, armádu potom pověřil řízením protipandemických opatření. 

„Prezident odstavil od moci parlament a vládu, kteří vzešli z demokratických voleb. V tomto ohledu to omezení demokracie nebo puč je. Prezident se ale odvolává na článek ústavy, který mu umožňuje pozastavení činnosti parlamentu a odstavení premiéra, čili v tomto ohledu to puč není,“ řekl Proglasu Tureček, který v současnosti působí jako vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha. Článek 80 tuniské ústavy prezidentovi podle informací ČTK umožňuje rozpustit parlament v případě „bezprostředně hrozícího nebezpečí“. Zároveň ale musí být v této situaci pro vyřešení sporu svolán zvláštní soud, k čemuž nedošlo.

„Prezident říká, že pozastavil činnost parlamentu na jeden měsíc a teď je otázka, co bude po tom měsíci. Kdo povede vládu? Vznikne nová vláda? Do jaké míry bude reflektovat výsledek voleb a vůli parlamentu?“ zamýšlí se Tureček.

Nejsilnější parlamentní strana An-Nahda označila prezidentovy kroky za „puč proti revoluci“. Odvolaný premiér Mašíší zároveň ale řekl, že nehodlá situaci komplikovat a předá úřad svému nástupci.

„Jestli to je nebo není puč se podle mého názoru teď nedá říct, uvidíme, co bude následovat. (…) Rozum nám ukazuje, že pokud se armáda má starat o boj proti pandemii, tak to není úplně standardní postup demokratického státu,“ míní Tureček.

Tunisko se demokratizovalo po Arabském jaru, které mimochodem odstartovaly protesty právě v této severoafrické zemi.

Více o situaci v Tunisku poslouchejte v záznamu rozhovoru s Břetislavem Turečkem v našem audioarchivu.

foto: pixabay