Situace v Indii je humanitární katastrofou. Nebo brzy bude.

Indie se po Spojených státech stává druhou zemí na světě, která překonala temný milník 20 milionů nakažených koronavirem, počet obětí přesáhl 222 400. V přepočtu na počet obyvatel oficiální indické statistiky nejsou o mnoho horší než v některých evropských zemích včetně Česka, podle expertů ale tamější čísla zachycují jen zlomek skutečného počtu nakažených a mrtvých.
Dostávají se k nám zprávy o přetížených nemocnicích, o nedostatku vakcín i indické mutaci koronaviru. Co situaci zapříčinilo, kde je řešení - a co stav v druhé nejlidnatěší země na světě znamená v globálním měřítku? Hostem pořadu 13+ byl Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií Filosofické fakulty Karlovy Univerzity.
"Indii první vlna (koronaviru, pozn.red.), podobně jako zbytek světa, zasáhla už loni na jaře. Indická vláda tehdy vyhlásila docela tvrdý lockdown, který trval poměrně dlouhou dobu. Ne že by tu první vlnu zvládli, ale minimálně umenšili škody. Zatímco u nás první vlna odezněla poměrně rychle, v Indii kulminovala až v září a skončila na přelomu podzimu a zimy. V lednu a ještě v polovině února se Indie tvářila, že má to nejhorší za sebou. A to je asi ten důvod, že indická politická reprezentace, ale zároveň i obyčejná populace nečekaly, že něco podobného přijde. V tomto smyslu druhá vlna zastihla Indii nepřipravenou," shrnul Štipl a upozornil také na dosavadní vakcinační politiku, v rámci níž se Indie zaměřovala na export vyrobených vakcín, ať už jako darů chudším zemím nebo za obchodními účely. Vývoz je nyní sice zastaven, ale vakcíny v Indii stále chybí. Dalším problémem je stav indického zdravotnictví: "Když někoho v Indii něco trápí, tak, když to přeženu, stoná doma. Jenom ve výjimečných případech odchází lidé do nemocnic a ještě se v nich zdržují co nejméně. Je to, řekněme, tradiční smýšlení. Nemocnice tím pádem na takhle masivní nárůst pacientů skutečně nejsou připravené. (...) Pokud se podíváme na počet lůžek na počet obyvatel, je Indie úplně jinde než vyspělé státy," uvedl Zdeněk Štipl.
Pandemická krize v zemi dopadá nejvíce na ty nejchudší, přetrvávající kastovní systém v tom ale významnou roli podle Štipla nehraje. Mezi nejchudší ale patří až 25 % populace: "To je obrovské číslo. Jsou to lidé, kteří jsou závislí na každodenním příjmu. A pak když se objeví výpadek na týden, dva týdny, ti lidé začnou hladovět. (...) Už bych neváhal to nazvat humanitární katastrofou," vyjádřil znepokojení indolog Štipl. Situace se podle něj bude ještě zhoršovat, a pokud humanitární katastrofou ještě není, brzy bude.
Proč indický premiér Naréndra Módí váhá přistoupit k další plošné uzávěře, když v první vlně pandemie lockdown zemi pomohl? Existuje globální řešení? Pořad 13+, v němž jsme komentovali i další aktuální dění, si poslechněte z archivu.