Předsedkyně ČOSIV Laurenčíková: Opatření pro návrat do škol jsou nastavená rozumně

Vláda v reakci na zpomalování epidemie koronaviru včera večer potvrdila již avizovaný návrat předškoláků a žáků prvních stupňů základních škol do lavic, který nastane, patrně s výjimkou Zlínského kraje, v pondělí 12. dubna. Učit se má rotačním způsobem, třídy se budou střídat po týdnech. Povinné budou roušky. Žáky čeká testování neinvazivními antigenními testy dvakrát týdně, a to vždy v pondělí a ve čtvrtek. Doporučení k testování dětí vydala už před týdnem Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Její předsedkyně Klára Laurenčíková byla hostem pořadu 13+.
Pondělní návrat dětí do škol proběhne přesto, že nebude zřejmé, jak se Velikonoce projeví na epidemické situaci. Představitelé politického hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES dnes vyzvali rodiče, aby za podmínek schválených vládou neposílali až do prázdnin děti do školy. Podle nich podmínky porušují zákon a další platné dokumenty a testování antigenními testy je nespolehlivé. Hnutí požaduje, aby se děti do škol vrátily bez podmínek. Na 11. a 30. dubna chystá akce proti vládním nařízením.
„Současná situace, kdy školy pro větší část dětí byly zavřené téměř rok, byla neúnosná. Je moc dobře, že se postupně do škol začínají vracet. Domnívám se, že opatření k návratu jsou nastavená rozumně,“ reagovala na výzvu ve vysílání Proglasu předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurečníková. Chápe i potřebu, aby starší děti nosily roušky, ale s využitím možnosti odložit je při výuce a aktivitách venku. Upozornila také na zjištění České školní inspekce, že se za celý rok epidemie nepodařilo do distančního vzdělávání vůbec zapojit kolem 10.000 žáků. Přibližně 60.000 se jich ještě na začátku tohoto roku z důvodu nedostatečného technického vybavení učilo na dálku bez zapojení do on-line výuky. Lurenčíková také informovala o výzkumu Kliniky adiktologie 1. lékařská fakulty Univerzity Karlovy, z nějž vyplývá souvislost mezi uzavřením škol a trávením neúměrného množství času na technologiích a serverech s rizikovým obsahem a velkým rizikem ohrožení rozvoje závislostí.
„Děti, které žijí v optimálních podmínkách a jejichž rodiče dokázali čas pandemie kompenzovat – měli k tomu jak komptence, tak finanční a další možnosti – nemuseli tou distanční výukou strádat, i když víme, že ji příznivě nevnímaly děti ani z naprosto běžných a stabilních rodin,“ poznamenala Laurenčíková a opět poukázala na děti z ohrožených rodin s duševním onemocněním či speciálními vzdělávacími potřebami. Ty v zahraničí měly výjimku, do škol docházely a v malých skupinách se vzdělávaly. „U nás jsme to nebyli schopni vyjednat, i když jsme se o to velmi snažili celý rok,“ uvedla Laurenčíková s tím, že se ale podařilo vybojovat dobrovolné konzultace s učiteli, speciálními pedagogy, psychology apod. S ohledem na starší žáky se nyní Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání snaží prosadit vyučování v malých skupinách.
Informace o dalších krocích a jednáních ČOSIV s ministerstvem školství nabízí záznam pořadu 13+ v archivu.