Politolog: Portugalsko míří k legální eutanazii, levice má větší vliv než církev
I když Ústavní soud v Portugalsku na podnět prezidenta Marcela Rebela de Sousy odmítl zákon o eutanazii, země bude nejspíš navzdory kritice ze strany katolické církve nadále usilovat o její legalizaci. Ústavní soud dal za pravdu prezidentovým výhradám vůči nepřesně definovaným pojmům jako nesnesitelná a trvající bolest, konstatoval ale, že "právo na život se nesmí stát povinností žít za jakýchkoli okolností". Proč se v převážně katolickém Portugalsku daří prosazovat liberální zákony? Hovořili jsme o tom s politologem Martinem Petlachem z Ústavu teritoriálních studií Mendelovy univerzity v Brně.
"Katolická církev je stále v Portugalsku velmi zásadní a hlásí se k ní kolem 70 procent populace, ale přestože je tato země poměrně konzervativní, církevní vliv v politické oblasti oslabuje. Je to dáno tím, že od tzv. Karafiátové revoluce v roce 1974 postupně přetrvává vliv sociálně-demokratické a socialistické strany," vysvětluje politolog a připomíná, že Portugalsko například schválilo stejnopohlavní sňatky nebo legalizovalo používání konopí pro léčebné účely. Podobnou dynamiku vnímá i v sousedním Španělsku, kde se přes katolickou orientaci významné části obyvatelstva prosazuje v politice levice.
K oběma hlavním levicovým frakcím v Portugalsku patří i premiér António Costa a prezident Marcelo Rebelo de Sousa. Podle Martina Petlacha nelze podnět hlavy státu interpretovat jako projev nechuti vůči zákonu o eutanazii. "Je sice pravda, že si tímto zákonem nebyl stoprocentně jistý, ale rozhodně ho nechtěl vetovat. Tím, že on je vystudovaným ústavním právníkem, bylo vcelku očekávatelné, že zvolí tento postup, tedy předložení finálního návrhu k revizi Ústavním soudem. On nerozporoval eutanazii jako takovou," uvedl Petlach s tím, že de Sousa sice patří ke konzervativnějšímu politickému středu, v minulosti ale byl u zrodu zmíněných levicových stran v době po svržení diktatury v 70. letech.
Vládní socialistická strana k verdiktu ústavního soudu uvedla, že si ho pečlivě prostuduje a pak předloží v parlamentu úpravy sporných částí. "Dá se to očekávat, debaty o eutanázii trvají už delší dobu," dodává politolog s připomínkou, že první návrh příslušného zákona neprošel v roce 2018 parlamentem. Portugalská katolická biskupská konference vyjádřila na konci ledna nad přijetím nové normy "smutek a rozhořčení". Úmyslné usmrcení nemůže být odpovědí na nemoc a utrpení, stojí v prohlášení katolických biskupů.
Možnost úmyslně usmrtit nevyléčitelně nemocného pacienta na jeho vlastní žádost je ve většině zemí nezákonná. V Evropě je legální jen v Belgii, Lucembursku a Nizozemsku. Některé země světa, například Švýcarsko, umožňují asistovanou sebevraždu, tedy sebevraždu vykonanou s pomocí jiné osoby. V České republice ani jedna z těchto možností legální není.
Související články
Smutek a rozhořčení – církev v Portugalsku reaguje na legalizaci eutanazie
Po státech Beneluxu bude eutanazie legální také v Portugalsku, odsouhlasil to tamní parlament. Prezident Marcelo Rebelo de Sousa přislíbil, že rozhodnutí zákonodárců bude respektovat a normu podepíše. Podle zákonné úpravy smějí dospělé osoby požádat o pomoc při ukončení života, jestliže jsou smrtelně nemocné a trpí trvající a nesnesitelnou bolestí.
Ve Španělsku a Itálii se konají mše za oběti pandemie
Členové španělské královské rodiny se účastní dnešní večerní mše v madridské katedrále s připomínkou obětí pandemie koronaviru v zemi. S nákazou covid-19 ve Španělsku zemřelo přes 28 tisíc lidí.
Něco strašného, reagují pracovníci v paliativě na návrh poslankyně provádět eutanázii v hospicích
Zástupci Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče a České společnosti hospicové péče vydali společné prohlášení, ve kterém odmítají návrh poslankyně za ANO Věry Procházkové na uzákonění eutanázie a její provádění v rámci hospicových služeb, o kterém se vyjádřila pro server Aktuálně.cz.
