Pavel Svoboda: Hrozí další eskalace ze strany Ruska, sankce mají smysl
Rusko včera oficiálně uznalo nezávislost povstaleckých republik na východě Ukrajiny a vzápětí prezident Vladimir Putin nařídil zahájit vojenskou misi. Oficiálním důvodem je „podpora míru“ v oblasti. Co to znamená z hlediska mezinárodního práva? Jak na situaci, kdy Rusko Ukrajině upírá právo na sebeurčení, může a má reagovat EU a NATO? O tom jsme mluvili s právníkem a bývalým europoslancem a předsedou právního výboru Evropského parlamentu Pavlem Svobodou (KDU-ČSL).
„Podle mého názoru to znamená eskalaci a zároveň rozhodně nikoliv poslední krok, který tam Rusko hodlá učinit. Eskalace spočívá v tom, že Rusko aktem uznání udělalo jakýsi první mezinárodní kontakt s nimi a zároveň jim poskytlo něco, co z vlastní historie známe jako ‚bratrskou pomoc‘. Oni to nazývají mírovou misí. Zajímavé je, že tato dohoda o mírové misi umožňuje trvalé umístění vojenských jednotek na jejich území. Musíme mít ale stále na paměti, že z pohledu mezinárodního práva povstalecké republiky žádné nemají, protože se stále jedná o území Ukrajiny,“ vysvětlil Pavel Svoboda, který je odborníkem na zahraniční vztahy a mezinárodní právo. Podle něj je vůbec otázkou, zda je mezinárodní právo reálně vymahatelné. Teoreticky by to měla být úloha Rady bezpečnosti OSN, protože to vyplývá ze závazků, jež plynou z Charty Organizace spojených národů, uvedl. „Z tohoto pohledu je tragikomické, že samo Rusko v Radě zasedá, ačkoliv zde stejně jako v případě Gruzie či Krymu je současně největším světovým agresorem,“ připomněl Svoboda.
Evropská unie má naproti tomu omezenější akceschopnost z důvodu, že zahraniční politika je v rukou jednotlivých členských států a pro společný postup je zapotřebí jednomyslnost, uvedl bývalý europoslanec Pavel Svoboda a doplnil: „Každý stát EU má právo veta. Budiž řečeno, že jednota EU leží Putinovi velmi v žaludku. On vlastně separátní jednání s jednotlivými vůdci EU vítá.“
Celý rozhovor s odborníkem na mezinárodní právo a bývalým předsedou právního výboru Evropského parlamentu Pavlem Svobodou najdete v audioarchivu.
Související články
Debata 13+ o Ukrajině: Lze se jen domýšlet, co nastane, ani Putin se možná nerozhodl
Snižování počtu diplomatů na Ukrajině a varování řady států včetně Česka před cestami do této země, omezený letecký provoz a pokračující politická jednání. Co se v posledních hodinách změnilo v rusko-ukrajinské krizi a jaký vývoj lze očekávat? Téma jsme v 13+ rozebrali s bývalým českým velvyslancem v Rusku a Spojených státech Petrem Kolářem a s komentátorem Hospodářských novin Ondřejem Soukupem.
Papež František i Světová rada církví volají po míru pro Ukrajinu
Vzhledem k rostoucímu napětí kolem Ukrajiny vyhlásil papež na dnešek celosvětový den modliteb za mír. Při dnešní generální audienci ve Vatikánu řekl, že by měl "pohnout myslí a srdcem těch, kdo mají moc, aby dali přednost dialogu". Podle Františka je třeba prosit Pána, "aby tato země mohla spatřit, jak rozkvétá bratrství, zacelují se rány, jsou překonány obavy a rozbroje".
T. Šmíd: Pro Rusko je Ukrajina dlouhodobě klíčem k Evropě, EU jednotná není
"Osobně si myslím, že primární motivací ruského prezidenta Vladimira Putina je totální destabilizace Ukrajiny s cílem, aby se v žádném případě neintegrovala do západních struktur," řekl politolog a bezpečnostní analytik Tomáš Šmíd z vysoké školy Ambis. V 13+ jsme s ním rozebírali dění kolem hromadění ruských vojáků u hranic s Ukrajinou.
