Na Balkáně je náboženství spjaté s politikou, univerzalita křesťanství tam neplatí, říká historik
O víkendu vypukly v Cetinji v Černé Hoře masové protesty proti nastolení nového metropolity srbské pravoslavné církve v zemi Joanikijeho, při nichž musela zasahovat policie. O tom, nakolik je v zemi náboženská otázka propojená s politickou a snahou Černohorců vymanit se zpod srbského vlivu, jsme v pořadu 13+ hovořili s historikem a balkanistou Václavem Štěpánkem z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Současné vztahy mezi Černou Horou a Srbskem jsou podle Štěpánka velmi poznamenané minulostí, zejména historickým vývojem po 1. světové válce. Tehdy byla Černá Hora nedobrovolně připojena ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, s čímž bylo spojené i podřízení tamní ortodoxní církve srbské pravoslavné církvi. Jak Štěpánek vysvětlil, spadá pod ní oficiálně dodnes, přestože v zemi existuje také černohorská pravoslavná církev, kterou však světové pravoslaví neuznává. Zdůraznil také, že na území bývalé Jugoslávie stále panuje silné propojení náboženství s politikou: „Střet náboženský je tak svým způsobem střetem politickým. Na násilnostech, které nyní vznikly, se podílelo pár tisíc lidí, rozhodně nešlo o celostátní hnutí. Tamní společnost je rozdělená i politicky. V posledních volbách vyhrály strany s prosrbskou orientací, zatímco prezident Milo Đukanović je zaměřený černohorsky,“ uvedl Štěpánek s tím, že Cetinje, kde k násilnostem došlo, je právě centrem druhého proudu.
Pro Balkán je podle Štěpánka také typické, že zde převažuje tzv. identitární religiozita. „Kdo je Srb, je pravoslavný, kdo Charvát, je katolík, atd., přestože skutečný náboženský prožitek a víra tam není vyšší než u nás. V Černé Hoře je to ještě horší. I díky tomuto pojetí má pravoslavná církev ve společnosti velké slovo,“ zdůraznil.
„Je velmi zajímavé, že po dlouhé době komunistického ateismu by se dalo předpokládat, že pravoslavná církev se bude snažit o misijní činnost. U části episkopátu je ale naopak snaha o znovuzískání ztraceného postavení a politické moci, lze tedy hovořit o jakési klerikalizaci společnosti,“ charakterizoval situaci v Černé Hoře a Srbsku Štěpánek.
Nakolik podle něj pravoslaví doplácí na absenci sjednocující osobnosti uznávané všemi stranami? A jakou roli tu hraje nacionalismus? Dozvíte se v celém rozhovoru s balkanistou doc. Václavem Štěpánkem, který najdete v audioarchivu (druhá část pořadu).
Související články
Ortodoxní křesťané v Srbsku mají po čtvrtroce opět patriarchu
Novým patriarchou srbské pravoslavné církve se stal metropolita ze Záhřebu a Lublaně Porfirije Peric. 59letého duchovního dnes zvolilo shromáždění srbských pravoslavných biskupů v Bělehradě. Předchozí patriarcha Irinej I. zemřel v polovině listopadu ve věku 90 let na následky covidové infekce. Církev vedl od roku 2010.
13+: Na vztazích Říma s Moskvou se projevují spory světového pravoslaví
"Pravoslavní a katolíci se musejí učit dosvědčovat svorně pravdu v těch oblastech, kde je to možné a nezbytné." Tato slova obsahuje společné prohlášení papeže Františka a moskevského pravoslavného patriarchy Kirilla I., kteří se před pěti lety, 12. února 2016 setkali na letišti v kubánské Havaně. O tom, co z této historické schůzky vzešlo nejen pro vztahy Říma s Moskvou, jsme hovořili s teologem a religionistou Petrem Janem Vinšem.
Ukrajinská pravoslavná církev je oficiálně nezávislá na moskevském patriarchátu
Podpisem konstantinopolského patriarchy Bartoloměje se dnes v istanbulské katedrále svatého Jiří završil mnohaletý proces odloučení ukrajinské pravoslavné církve od moskevského patriarchátu. Ten začal už v 90. letech.
