Majetkové vyrovnání státu s církvemi probíhá podle plánu, říká Šimůnek z Ministerstva kultury
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes vládě předložil zprávu o dopadech zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi za rok 2020. Materiál připravilo oddělení církví a náboženských společností pod Ministerstvem kultury, vedoucí sekce Petr Šimůnek byl hostem pořadu 13+.
Zákon o majetkovém vyrovnání začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes 5000 a zahrnovaly pozemky (více než 100 tisíc), stavby (2 tisíce) i umělecká díla (v řádu stovek). Nejvíce žádostí dostaly Lesy ČR a Státní pozemkový úřad. Od roku 2030 by církve a náboženské společnosti měly hospodařit samostatně. Petr Šimůnek vysvětluje: "Stát poskytuje církvím, laicky řečeno, dva druhy peněz. Jeden je tzv. příspěvek na činnost, ten skutečně budeme církvím a náboženským společnostem platit naposledy v roce 2029. Ale kromě toho jim platíme také tzv. finanční náhradu za majetek, který není možné z nejrůznějších důvodů vydat. Tuto finanční náhradu budeme církvím a náboženským společnostem platit až do roku 2042."
Šimůnek nepovažuje stávající počet soudních sporů, které navracení majetku církvím provázejí, za problematické: "V tuto chvíli bylo vydáno již zhruba 70 tisíc nemovitostí, přičemž soudních sporů, u kterých čekáme na rozhodnutí, je jen něco málo přes jeden tisíc. Takže to nevidím jako dramatický vývoj. Myslím, že proces probíhá dobře a dobře to dopadne."
Zpráva Ministerstva kultury zdůrazňuje, že jsou předkládané údaje jen orientační, a to kvůli duplicitám v různých registrech nebo chybějícím informacím, např. od obcí a krajů. To ale podle Petra Šimůnka neznamená problém, protože se jedná o pravidelnou každoroční zprávu, která má pouze informativní a orientační charakter. Také nepovažuje za žádoucí, aby byl obnoven vládní výbor, který za účelem mapování dopadů majetkového narovnání státu s církvemi fungoval od roku 2014 a v roce 2018 byl zrušen. Naposledy se, podle Šimůnkových slov, výbor sešel v roce 2016, kdy sám uznal, že už je jeho činnost neopodstatněná.
foto: pixabay.com
Související články
Arcibiskupství uspělo u ÚS se stížností na nejasný výklad restitučního zákona
Ústavní soud vyhověl stížnosti olomouckého arcibiskupství, která se týkala sporu kolem vydání pozemku v Rajnochovicích na Kroměřížsku. Nález ÚS ve prospěch církve vykládá restituční zákon, který v některých specifických případech nedostatečně upravuje lhůty pro vydání zemědělského a nezemědělského pozemku.
Končí vládní výbor sledující vyrovnání státu s církvemi
Po čtyřech letech končí práce vládního výboru, který se zabýval dopady zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Vláda dnes podle informací tiskového odboru Strakovy akademie schválila návrh premiéra Andreje Babiše, aby výbor ukončil činnost. Vznikl rok poté, co zákon o restitucích začal platit, a mimo jiné kabinet čtvrtletně informoval o postupu vydávání nemovitého i movitého majetku církevním subjektům.
Babiš chce danit restituční náhrady, podle církve to nejde bez jejího souhlasu
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš pro dnešní vydání Lidových novin uvedl, že souhlasí s návrhem zdanit dosud nevyplacenou peněžitou část náhrad poskytovaných církvím za nevydaný majetek v restitučním procesu. Jako podmínku své tolerance Babišovy menšinové vlády tento požadavek předložili komunisté a podle Lidových novin se zdaněním souhlasí také hnutí Tomia Okamury Svoboda a přímá demokracie.
