Kordová Marvanová: Když nebudeme znát svou historii, jsme polovičním národem
V roce 2019 k 30. výročí Sametové revoluce formálně vzniklo Muzeum paměti XX. století, jehož posláním je „vytvořit moderní paměťovou instituci zaměřující se na klíčové události 20. století na území Československa po vzoru významných zahraničních muzejních institucí“ jako například Dům teroru v Budapešti či Muzeum Varšavského povstání ve Varšavě. Hodlá pro veřejnost pořádat přednášky, semináře, debaty, konference, či interaktivní procházky po významných historických místech. V nedávné době muzeum obměnilo členstvo své správní rady a v těchto dnech si volí nového ředitele. V pořadu 13+ jsme o aktuální situaci hovořili s Hanou Kordovou Marvanovou, která je předsedkyní správní rady a také členkou zastupitelstva hlavního města Prahy, jež muzeum zřizuje.
Podle ní je poměrně pozdní doba vzniku muzea ve srovnání se sousedními státy způsobená tím, že české společnosti chybí dostatečné vyrovnání se s minulostí: „Je to velký dluh České republiky, možná i polistopadové politické reprezentace, že zapomíná na to, že dobu totality je třeba připomínat. Když jsem se dostala do pražského zastupitelstva, vzala jsem si i za osobní cíl, vzhledem k tomu, že jsem totalitu sama zažila, aby Praha vznik muzea podpořila. Do budoucna by bylo samozřejmě dobré, aby tuto věc podpořil i stát,“ uvedla Kordová Marvanová. Určitý negativní vliv mají podle jejího soudu také „levicově zaměření historici“: "V rámci debaty, kterou jsme vedli, když jsme s tím návrhem v rámci zastupitelstva přišli, tak tito vystupovali proti jeho vzniku. Musím říct, že od začátku muzeum nemělo na růžích ustláno, ale jsem ráda, že nakonec získalo podporu celého zastupitelstva města Prahy. Jak se říká, tyto kroky se v historii někdy probojovávají těžko, ale věřím, že za pár let veřejnost přesvědčíme, že takové muzeum tady mělo dávno být a stane se nedílnou součástí připomínání historie Československa,“ řekla.
Jako další obtíž uvedla předsedkyně správní rady samotnou koronavirovou pandemii, která utlumila kulturní život obecně. Bezproblémová podle ní není ani otázka financí, zvláště vzhledem k tomu, že Muzeum paměti XX. století má status zapsaného ústavu, u kterých není vyřešené financování. Tyto obtíže podle ní vedly také k odstoupení předchozího ředitele Jiřího Šestáka.
Neshody propukly také v řadách správní rady a vyústily v odchod několika jejích členů. Tuto situaci Kordová Marvanová okomentovala: „Pokud jde o pana Kroupu (Mikuláš Kroupa, předseda organizace Post Bellum, pozn. red.), velmi mě to mrzelo. Já jsem ho přesvědčila, aby se podílel na vzniku muzea. On měl bohužel jinou představu, chtěl, aby dominantní postavení v muzeu i správní radě mělo Post Bellum. S tím ale Praha coby zřizovatel nesouhlasila. Chápu, že mu pozice, kdy byl ve správní radě za Post Bellum jen jako jeden člověk, nevyhovovala. Já si jeho činnosti velmi vážím a věřím, že obě instituce budou spolupracovat. Mimochodem, máme dohodnutou spolupráci na Strahově, kde by Post Bellum mělo určitou část stadionu pronajatou a naše muzeum pak další část,“ řekla.
K budoucnosti Muzea paměti XX. století, které nyní připravuje své historické expozice, pak Hana Kordová Marvanová vyslovila přání: „Věřím, že výsledek bude stát za to a že muzeum přesvědčí i tu veřejnost, kterou historie tolik nezajímá, že je to důležité.“
Foto: archiv
Související články
M. Kroupa z Post Bellum: Síla a optimismus pamětníků je pro mě velkou inspirací
Každoroční sbírku u příležitosti Dne válečných veteránů 11. listopadu pořádá společnost Post Bellum, jež nahrává vzpomínky nejen válečných pamětníků do databáze Paměť národa. Sbírka, jejímž symbolem je květ vlčího máku, začala dnes, pokračovat bude do konce listopadu. S ředitelem organizace Post Bellum Mikulášem Kroupou jsme v relaci 13+ hovořili jak o sbírce, tak dalších aktivitách společnosti ve prospěch svědků klíčových událostí 20. století.
Národní muzeum žije
Dnešek je dnem, kdy se mohou po dvou měsících znovu otevřít muzea a galerie. Život se v nich ovšem nezastavil ani během nucené pauzy. Národní muzeum v Praze připravilo pro návštěvníky například řadu virtuálních výstav. O nich a dalších projektech jsme podrobně hovořili s jeho generálním ředitelem Michalem Lukešem.
Projekt představuje osudy perzekvovaných lidí z dob totality
Projekt nazvaný Příběhy bezpráví seznamuje žáky s československými dějinami formou dokumentárních i hraných filmů a dalších materiálů. „Letos jsme se tematicky zaměřili na ty statečné ženy a muže, kteří v období totalitního Československa režimu aktivně vzdorovali,” popisuje Karel Strachota vedoucí programu Jeden svět na školách.
