Jiné volby než jindy: Američané vybírají prezidenta

Kvůli pandemii koronaviru probíhají tentokrát ze značné části i korespondenčně či formou předčasného osobního hlasování. 

Znamená to, že ještě před tímto datem již odvolily desítky milionů Američanů. Další podrobnosti volebního systému a charakteristiku letošního utkání v amerických prezidentských volbách jsme podrobně rozebrali v pořadu 13+. V něm jsme přivítali ředitele Českého centra v New Yorku Miroslava Konvalinu a politologa z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miloše Gregora.

Oba zdůraznili specifičnost letošních voleb, každý ale upozornil na jiný aspekt. Podle Miroslava Konvaliny panuje v USA větší všeobecná připravenost se jich zúčastnit než jindy: „Lidé chtějí volit. Jak ti, kdo chodí k volbám pravidelně, tak ti, kteří jen občasně, stejně tak prvovoliči. O volby je zájem.“ Miloš Gregor zase vyzdvihl, že tzv. nerozhodných voličů je letos kolem pěti procent, tedy třikrát méně než v roce 2016, kdy právě tito lidé výsledek nečekaně zvrátili ve prospěch Donalda Trumpa. „Voliči jsou dlouho dopředu rozhodnutí,“ zdůraznil. Televizní debaty, Trumpovo onemocnění covidem-19, ani různé kauzy podle Gregora jejich preferencemi nepohnuly: „Ať se děje, co se děje, poměr sil se nemění.“ To s sebou ovšem nese také napjatější klima ve společnosti, jak je z New Yorku popsal M. Konvalina: „Bojíme se, že atmosféra je vyostřenější, než kdykoliv předtím. Lidé mají daleko také „jasněji“ než kdy jindy.“

Co se týče charakteristiky obou kandidátů, rozdíl mezi nimi je podle Konvaliny ten, že Biden je kandidát pro lidi z univerzit, pedagogy, oproti tomu Trump oslovuje drobné živnostníky, osoby manuálně pracující, žijící zejména na venkově. Politolog Gregor to vidí tak, že současný prezident vrací zemi do minulosti: „Trump představuje záruku, že USA zůstanou tím, čím byly ve 20. století. Zatímco Biden se je snaží přenést do století dvacátého prvního se vším, co s tím souvisí.“ Jak M. Gregor následně vysvětlil, je to hlavně vnášením témat jako environmentalismus či transformace ekonomiky do modernější podoby. A dodává: „To je lákavé spíš pro mladé generace, ne pro ty, kteří jsou na prahu chudoby a přišli o práci.“

Očekávaným problematickým bodem letošních voleb je již zmíněné korespondenční hlasování, pro něž má každý stát jiná pravidla a jak poznamenal M. Gregor, na federální úrovni je tento systém „zmatečný a komplikovaný“. Uvedl, že podle dosavadních průzkumů tento způsob hlasování využili zejména voliči demokratů, takže republikán Donald Trump hraje na strunu údajné „zfalšovanosti“ voleb skrze korespondenční hlasy, o níž opakovaně na veřejnosti hovoří. Vlivem toho také nelze říct, kdy budou známy konečné výsledky. Vše podle Gregora závisí na tom, jak se situace vyvine: „Pokud jeden z kandidátů povede výrazně, pak je budeme možná vědět už k ránu. Jestli ale budou velmi těsné, může to trvat několik dní. Čím déle budeme na výsledky čekat, tím se zvyšuje pravděpodobnost nepokojů a protestů.“ A shrnuje: „Pokud se už během noci bude zdát, že vyhrál Biden, je velmi pravděpodobné, že je finálním vítězem.“