Dodělal svou práci a odešel - františkánský terciář k úmrtí Františka Reichela

"Jsme zvyklí pracovat v týmu, ale on nám bude chybět. Známe jeho vizi a budeme v ní pokračovat, ale bude nám chybět jeho rozhodnost, té se asi budeme muset naučit," řekl Proglasu zástupce národního ministra Sekulárního františkánského řádu Luboš Kolafa k úmrtí Františka Reichela, františkánského terciáře, který v listopadu 1989 pomohl tisícům Čechoslováků k osobní účasti na svatořečení Anežky České v Římě - zemřel ve věku 82 let.
Loni v našem studiu František Reichel (1938-2020) řekl, že se ve svém důchodovém věku řídí heslem "vším, čím jsem byl, jsem byl rád a teď jsem rád, že už tím nejsem". Veterinář, politik spojený s lidovou stranou, polistopadový ministr, organizátor církevních akcí a poutí - kým byl hlavně? "Byl to muž věrné modlitby. Nejen té vnitřní, kdy uměl naslouchat Božímu duchu, ale i té společné církevní modlitby. Ráno a večer bez pardonu vyžadoval modlitbu breviáře," popisuje Luboš Kolafa s tím, že tato stránka osobnosti Františka Reichela provázela do posledních dnů.
"Vždycky jsem na něm obdivoval, že měl vždycky jasnou vizi, promyslel si realizaci, a co bylo příjemné, že nechtěl pracovat sám, zapojil své mnohé známé v církvi a našem řádu," dodává františkánský terciář a jako příklad dává poslední počin Františka Reichela - knihu k obnovení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, zaměřenou zvláště na dvanáct pražských kostelů postavených v reakci na stržení této památky v roce 1918. "Nám všem přidělil technické úkoly, fotografie, prodiskutoval s námi název knihy, oslovil biskupa Karla Herbsta k sepsání úvodu. Co je trochu dojemné, že kniha vyšla pár dní předtím, než František zemřel. Nakonec dostala takový příhodný název - Vše má svůj čas. On dodělal svou práci a odešel," říká Luboš Kolafa. "Ta jeho vize vždycky souvisela s tím, jak posloužit," dodává se zmínkou jeho práce pro seniory, kterým například poslal z poutí, jež organizoval, desítky pohlednic.
foto: Wikipedie