Afrikanista Šmolík: V Sahelu je nechuť k Francii, která je ale s regionem prorostlá

Na situaci se podle něj projevuje celková nestabilita regionu, v jehož státech mají vojenské vlády tradice, a také bezpečnostní problémy, které vedou k nespokojenosti s podporou armádních snah utlumit radikální islamismus zvláště v odlehlých částech Mali či Burkiny Faso. Důsledkem jsou i zhoršené vztahy s demokratickou Evropou, která obtížně přijímá jako partnery vojenské vlády, zvláště když oddalují ohlášené předání moci. "Mali je dlouhodobě důležitou základnou pro vojenské mise, které usilují o zachování bezpečnosti. Pro Evropu, která stojí na principu demokracie a lidských práv, je obtížné udržovat stejné vztahy s vládou, která přišla k moci vojenskou cestou. Jak se ukazuje na vyhnání Francie z Mali, na nějakou dobu ty vztahy budou ochromené," řekl Vojtěch Šmolík s ohledem na roztržku Mali se svým tradičním evropským partnerem, který se v roce 2014 postavil do čela mezinárodní koalice proti islamistickým povstalcům. 

Určitá nechuť k Francii, jejíž velvyslanec byl vypovězen z Bamaka, je charakteristická pro celkovou náladu v regionu, neznamená to ale, že by někdejší koloniální velmoc ztrácela kontakt se západní Afrikou, uvedl Vojtěch Šmolík. "Francie se dlouhodobě už od dekolonizace ukázala jako asi ten nejagilnější partner afrických zemí ze Západu, který si vždycky dokáže najít cestu, jak kooperovat s tím či oním režimem ve střední nebo západní Africe. Nemyslím si, že by její úlohu mohl převzít jiný západní stát. Zároveň je Francie v tom regionu tak výrazně prorostlá, minimálně po obchodní stránce, že není pravděpodobné, že by někdo chtěl utlumit přísun francouzských peněz a podpory natolik, že by Francie z regionu zcela vymizela," uvedl afrikanista, podle něhož se například o Mali zjevně zajímá Rusko, ale pouze v rovině vojensko-bezpečnostní, zatímco francouzská přítomnost je komplexnější a zahrnuje celkovou rozvojovou pomoc. 

Celý rozhovor najdete v audioarchivu a podcastových aplikacích.