13+ O změně volebního zákona s politologem a ústavním právníkem

Ústavní soud dnes vyhlásil nález, kterým ruší dosavadní způsob udělování mandátů při parlamentních volbách. Vedle toho bude volebním koalicím pro vstup do poslanecké sněmovny nově stačit pouze pětiprocentní volební zisk. Lze toto rozhodnutí označit za převratné? Jaké úkoly tak Ústavní soud staví před české zákonodárce? A jak to ovlivní podzimní parlamentní volby? O tom jsme v pořadu 13+ hovořili s politologem Stanislavem Balíkem (Masarykova univerzita v Brně) a ústavním právníkem Marianem Kokešem (Univerzita Palackého v Olomouci).
„Nález není překvapivý v tom smyslu, že už se proslýchalo, že Ústavní soud mohl k takovému závěru dojít. Navíc aditivní klauzule, tzn. že koalice stran musí získat 10, respektive 15 procent, byla kritizovaná delší dob. Převratný je ale v tom smyslu, že výrazně mění systém k volbám do poslanecké sněmovny coby těch vůbec nejdůležitějších voleb,“ řekl na úvod ústavní právník Marian Kokeš.
Politolog Stanislav Balík reagoval kritičtěji: „Podle mě je převratný v mnoha ohledech. Ústavní soud je nekonzistentní sám v sobě, protože zmíněná aditivní klauzule už přes něj jednou prošla v roce 2001, kdy Ústavní soud zrušil celou řadu dalších částí volebního zákona, ale tuto nechal. Máme čekat, že za dalších pět, deset, patnáct let bude tato věc znovu a úplně jinak posouzena? Podle mě je to zcela nešťastná záležitost, kdy Ústavní soud vykročil někam, kam vykročit neměl.“ Podle Balíka soud také nechal zákonodárcům nyní velmi malý manévrovací prostor tím, že nezrušil volební kraje, v nichž jsou velké velikostní disproporce. Uvedl, že strany na to pravděpodobně zareagují tím, že vytvoří dvě skrutinia pro rozdělení mandátu. Politolog Balík to považuje v konečném důsledku za zásah do jejich vnitřního fungování. „To už je moment, kde se Ústavní soud neměl ocitnout ani vteřinu svého uvažování, protože to už nemá co dělat s ústavností, či neústavností,“ zhodnotil.
Na to ústavní právník Kokeš reagoval: „Jakýkoliv nález zasahující do voleb je velmi výrazné politikum. Ústavní právo je vždy na hraně s politikou.“ A dodal: „Rozumím jisté kritičnosti pana profesora. Nicméně i konání politických představitelů musí mít nějaké meze a zde ty meze představují principy volebního práva v ústavě. Neznamená to ovšem, že by Ústavní soud mohl za jakýchkoliv podmínek a kdykoliv vstupovat na toto kolbiště a tvořit vlastní ústavní politiku.“
Na otázku, zda se může stát, že zákonodárci změnu volebního zákona nestihnou připravit do říjnových parlamentních voleb, Stanislav Balík řekl: „Musí to stihnout, nedá se nic dělat. Je tu komplikace, že pro schválení je potřeba souhlas Poslanecké sněmovny i Senátu, takže kompromis se musí od začátku hledat na bázi obou komor."
Jaký následující vývoj S. Balík a M. Kokeš očekávají? A jak politolog a ústavní právník hodnotí předchozí volební reformu z roku 2000? Celý dnešní pořad 13+ si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
foto: pixabay.com