13+ O příkopech v současné polské společnosti

V nejnovějším díle pořadu 13+ jsme se zaměřili na aktuální situaci v Polsku. Tamní Ústavní soud vyhlásil 22. října 2020 jako protiústavní část zákona o potratech z roku 1993, která dovoluje ukončení těhotenství v případě vážných vývojových vad plodu.
To vyvolalo masové protesty, jejichž organizátoři požadují demisi vlády. S historikem Jaroslavem Šebkem a politologem Josefem Mlejnkem jsme hovořili o tom, zda je v Polsku demokracie ohrožená a jakou roli v celém dění hraje katolická církev.
Oba hosté Proglasu se shodli, že nejnovější události v Polsku odrážejí fakt, že polská společnost se mění. Podle Josefa Mlejnka jsou protesty proti zpřísnění potratů zástupnou věcí pro skutečnost, že řada polských voličů odmítá těsné propojení církve a vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Jak poznamenal, nejedná se jen o občany stojící mimo církev, ale i mnohé katolíky.
Podle J. Šebka si proměnu společnosti polská katolická církev dostatečně neuvědomuje a nedaří se jí navázat dialog: „Protesty poukazují na to, že polská církev v současnosti nedokáže dobře komunikovat nejen s mladými, ale jak síla protestů ukazuje, ani se střední generací.“ A dodává: „Podle mého názoru se ukazuje, že problém není to, že hájí církevní pravdy, ale jaký jazyk při tom používá.“ Na značný kredit, který v polské společnosti katolická církev měla nejen za komunistického režimu, ale už od 19. století, nedokázala podle obou komentátorů po roce 1989 navázat. J. Mlejnek soudí: "V současné církvi je necitlivost vůči běžnému životu, má tvrdé postoje, čímž zvláště mladé lidi odrazuje. Netýká se to samozřejmě všech, i nyní jsou v Polsku někteří kněží otevření. Ale bohužel jsou tu silné trendy."
Z jeho pohledu politologa pak překračují aktuální pozice církve pořádky dané polskou konstitucí: „Role církve jako ideového až ideologického základu aktuálního režimu je něco, co už by se dalo vnímat jako protiústavní. Polsko je totiž z ústavy definované jako stát nábožensky neutrální.“
Co se týče současné síly PiS, ta se podle J. Mlejnka i J. Šebka začíná drolit. Jak zdůraznil první z nich, je to dané i věkem lídra strany Jarosława Kaczyńského a již probíhajícími zákulisními souboji o převzetí vedení po jeho odchodu. K tomu Polsko stejně jako jiné země zasáhla koronavirová krize a její ekonomické dopady. „Dá se čekat, že výsledek příštích voleb může být dost jiný, než býval v nedávných letech,“ uvedl politolog Mlejnek. Na otázku ohledně očekávaného příštího vývoje situace v Polsku pak odpověděl: „Doufám, že se aspoň trochu uklidní, ale obávám se, že protesty budou pokračovat a situace radikalizovat, poněvadž příkopy jsou hluboké a politické vášně velmi silné.“