13+ o možných změnách v zahraniční politice USA
Demokrat Joe Biden kolem 18. hodiny složí prezidentskou přísahu a stane se 46. hlavou Spojených států amerických. Jeho inaugurace však dozná oproti předchozím řadu podstatných změn. Kvůli pandemii covidu-19 se jí zúčastní jen zlomek obvyklého počtu návštěvníků, poprvé po 152 letech bude chybět odcházející prezident a doprovází ji nevídaně přísná bezpečnostní opatření. Znalce zahraniční a bezpečnostní politiky USA, politologa Petra Suchého, jsme se v relaci 13+ ptali, co se s nástupem nového prezidenta pravděpodobně změní v oblasti mezinárodních vztahů.
Na poli mezinárodní bezpečnosti čeká Bidenovu administrativu úkol hned příští měsíc. Jde o případné prodloužení či úpravu smlouvy START o jaderném odzbrojení, kterou prezidenti USA a Ruska Obama a Medveděv podepsali 8. dubna 2010 v Praze. "V této otázce se patrně bude Biden oproti Trumpovi snažit hledat jiné východisko než je ukončení spolupráce. To ale nebude snadné," poznamenal Suchý a doplnil, že pozornost se upírá i k dohodě s Íránem o jaderném programu z roku 2015, kterou Trumpova administrativa vypověděla.
Související články
USA po útoku na Kongres
Americký Kongres, jednající o potvrzení Joea Bidena ve funkci prezidenta Spojených států, napadli ve středu podporovatelé Donalda Trumpa. Překonali policejní ochranu a dostali se až do jednacího sálu budovy Kapitolu, ve které Kongres sídlí. Ze sálu museli utéct zákonodárci včetně předsedajícího viceprezidenta Mika Penceho. Zemřelo 5 lidí. Pořádek obnovily až jednotky povolané Národní gardy. Jak se to mohlo vůbec stát? Co tento incident může znamenat pro americkou společnost, popř. mezinárodní politiku? O tom v pořadu 13+ hovořil reportér webu Aktuálně.cz Daniel Anýž.
