Namísto zdi – fejeton Kateřiny Koubové

Namísto zdi

Tento týden se odehrálo několik velkých událostí na mezinárodní politické scéně, které zároveň oslovily křesťanský svět. Nový americký prezident Donald Trump se sešel na půl hodiny s papežem Františkem. Tato schůzka byla očekávána s napětím. Ví se, že zatímco papežovými pracovními nástroji jsou láska a milosrdenství, které odkazuje na Boha, Donald Trump v předvolební kampani mluvil spíše o stavbě zdi v mnoha ohledech, nejen té při hranicích s Mexikem. Přesto našli společné body k rozhovoru a na některých fotkách se papež dokonce i mírně usmíval, i když jindy bývá veselejší. Trump prohlásil, že setkání pro něj byla velká čest. „Opouštím Vatikán s ještě rozhodnějším úmyslem prosazovat ve světě mír,“ jak napsal potom ve svém tvítu.

Poprvé od odchodu z funkce prezidenta USA se před velkými davy objevil také jeho předchůdce Barack Obama. Bylo to v Berlíně na obrovském náboženském festivalu Kirchentag, který pořádají němečtí protestanté. Letos byl o to větší, že si připomínáme 500 let od Reformace, tedy od vzniku protestantských církví. Desetitisíce lidí v ulicích Berlína přímo u Braniborské brány, kterou vedla zeď a která je nyní symbolem rozdělení i sjednocení města i země, poslouchaly Baracka Obamu, který se považuje za oddaného křesťana. Při svém posledním vánočním poselství v roli prezidenta ostatně mluvil o radosti z narození „našeho Spasitele“ a o „Jeho věčném odkazu bezbřehé lásky, milosrdenství a naděje“.

Vedle něj na pódiu seděla německá kancléřka Angela Merkelová, která je dcerou pastora a aktivní křesťankou. Oba přiznali, že je myšlenka na Boha a svědomí v jejich životě i v práci, vede k tomu, aby mysleli na pokoru. Také oba odpovídali na otázky lidí z publika. Barack Obama například jedné mladé umělkyni a aktivistce připomněl, že svět změnili k lepšímu mnohdy už mladí lidé. Připomněl ostatně i věk Pána Ježíše: „Byl tu jen na krátkou chvíli a proměnil svět.“ Obama podpořil ty, kdo chtějí být aktivní, i když dnes už je u nás slovo aktivista onálepkováno mínusovým znaménkem. „Každý krok pomoci, který uděláte, nebo pokaždé, když vystoupíte proti netoleranci a nenávisti, vždy měníte svět v lepší místo. Zůstat cynický a říct, že všechno a všichni, politici i instituce, jsou zkorumpovaní, to svět naopak proměňuje v horší místo,“ řekl. Když mluvili o přístupu k uprchlíkům, Obama porovnal, že kdybychom se dívali Božíma očima, rozpoznali bychom, že si dítě na druhé straně břehu zasluhuje tolik lásky jako naše vlastní dítě. „Nemůžeme se izolovat. Nemůžeme se schovat za zdí,“ řekl a sklidil potom aplaus Němců, kteří přitom vědí v praxi, co to obnáší přijímat desetitisíce uprchlíků.

Oba politiky trápí růst nacionalismu a nesnášenlivosti v mnoha částech světa. Vyzvali proto k postupu proti těmto trendům, které poškozují lidská práva, ničí demokracii a omezují svobodu. Mluvili o terorismu, jehož cílem je „zraňovat lidi jen proto, že jsou jiní“.

Nenávist se nenávistí nevyléčí. Nejsou to jen patetické řeči, které se v praxi nijak neprojeví. Na cestách v zahraničí se mnohdy divím tomu, jak jsou k nám lidé přívětiví a až s dětskou naivitou vstřícní. My Češi přitom o lidech víme své. Musíme být ostražití. Naši důvěru by přece mohl zneužít a zranit nás? Ostatně toto si neseme jako dědictví nedávné minulosti. A tak si raději kupujeme pejsky a zavíráme se do obrazovek televizorů, počítačů a mobilních telefonů. Odtud už nás dokáže vyrušit jen máloco: děti, ale i životní kalamity, které nás nakonec mohou vrátit do života.

Je dobro skutečně naivní? Prakticky nemusíme pro odpověď jít daleko. Například dosáhli toho vaši rodiče více po zlém nebo po dobrém a s pochopením? Je strach dobrý rádce? Vyřešila u vás doma něco nenávist nebo bylo lepší se sejít a promluvit si, podívat se na svět očima druhých? Nasaďme si k životu ty správné brýle, Boží optiku, jak nás všechny vybízí Svatý otec právě nyní v poselství ke Světovém dni sdělovacích prostředků, které se týká nejen novinářů, ale i čtenářů. „Kdo se s důvěrou nechá vést Duchem Svatým, dokáže rozpoznávat v každé události to, co se odehrává mezi Bohem a lidstvem. Najednou chápe, že v dramatickém scénáři tohoto světa se odvíjí zápletka dějin spásy.“

Kateřina Koubová pro Radio Proglas