Změny v Ústavu pro studium totalitních režimů se potýkají s kritikou

Prohlášení shrnující výtky protestujících podepsalo několik známých jmen, mimo jiné kardinál Miloslav Vlk, teolog Tomáš Halík, režisér Jan Svěrák nebo dokumentaristka Olga Sommerová. „Sami radní mají problém používat slovo totalitní. Dokonce připravují zákon, kde by se mělo změnit slovo totalitní. Zde je určitý ideologicko-politický záměr, kdy rada se chová spíše jako akční výbor a opravdu chce ústav řídit. Určitým lidem vadí, aby se dějiny neinterpretovali z toho hlediska, že tu byl totalitní režim,“ uvedl některé body předseda nezávislé odborové organizace Miroslav Vodrážka.
 
Dnes by například mohla rada, kterou z  části volí politici, jednat o odvolání ředitele instituce Daniela Hermana. Podle jednoho z členů Lukáše Jelínka je ústav dlouhodobě nestabilní a rada se chce pokusit o kroky minimalizující politický vliv, jak uvedla ČTK. „Za pět let by tu mělo být pět ředitelů. Já si myslím, že žádná instituce nemůže existovat pokud bude mít takovou fluktuaci vedení. Je to velice záludné, když rada mluví o chaotičnosti ústavu a sama se na tom podílí,“ nesouhlasí s výrokem Vondrážka.
 
Ústav pro studium totalitních režimů se snaží mapovat a archivovat materiály vypovídající o totalitě v Československu. Byl také hlavním iniciátorem založení Platformy evropské paměti a svědomí, vycházející z rezoluce Evropského parlamentu. Jejím cílem je vyrovnávání se s dědictvím totalitních režimů v Evropě a označování konkrétních jmen spojených s represemi, což může vadit některým lidem. „Já doufám, že ten dnešní happening upozorní na to, že společnost se skutečně musí zajímat o svou minulost. To není jen záležitost politických stran, které ukořistí jednu instituci, je to skutečně širší problém. Musíme pečovat o své dějiny, jinak se v nich ztratíme,“ uzavřel Vodrážka.