Zemřel mluvčí Charty 77 Jan Štern
Ve věku 87 let včera zemřel novinář, publicista a někdejší mluvčí Charty 77 Jan Štern. V období druhé světové války prošel mašinérií nacistických koncentračních táborů, perzekuován byl také za dob normalizace.
„Pocházel z významné předválečné sociálně-demokratické rodiny. Jeho otec, Evžen Štern, se zásadním způsobem podílel na tvorbě sociálního zákonodárství první republiky. Oba pak věznili nacisté v koncentračních táborech a Janu Šternovi se podařilo uprchnout. Sám se po útěku zúčastnil Pražského povstání,“ uvedl syn zesnulého Ivan Štern.
S komunistickým režimem se později Jan Štern rozešel. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy mu zakázal režim publikovat. Do důchodu pracoval jako čerpač a referent u podniku Vodní zdroje. V polovině sedmdesátých let se stal vedoucím redakce exilového časopisu Listy. Dále vzpomíná jeho spolupracovnice, někdejší mluvčí Charty, Anna Šabatová: „S Honzou Šternem jsem se seznámila až ten rok, kdy jsme s ním a s Martinem Paloušem dělali mluvčí Charty 77. Velmi ráda vzpomínám na atmosféru debat, které jsme vedli, protože jak Honza Štern, tak Martin byli intelektuálové, kteří se bytostně zajímali o veřejné věci. Měli své dobře zdůvodněné pohledy na svět. A pro mě to bylo nesmírně zajímavé diskutovat nad dokumenty, které jsme společně vydávali.“ O počátcích působení v iniciativě podporující lidská práva dále Šabatová uvedla: „První rok našeho úřadování došlo k úmrtí Jaroslava Seiferta a my jsme společně byli položit, za Chartu 77, květiny do Rudolfina. Tehdy jsme ho vnímali jako největšího současného žijícího básníka. Honza také napsal jeho nekrolog, on si Seiferta velmi vážil, sám byl také básník.“
Publicista a mluvčí Charty se krátce před sametovou revolucí podílel na založení iniciativy Hnutí za občanskou svobodu a Občanského fóra, které se postavili do čela protestů proti režimu koncem roku 1989. „Byl to velmi statečný, čestný a otevřený člověk, který se držel mravních zásad. Honza se chápal jako Masarykovec. Často o něm mluvil, četl ho a vnímal prvního prezidenta jako velice aktuálního člověka i pro dnešní dobu. A když jsem se s ním potom vídala po listopadu, mrzelo ho, jak málo se stahujeme k Masarykovi jako k demokratovi a k někomu, kdo vnímá sociální otázku zvlášť citlivě,“ charakterizovala osobnost novináře a publicisty Anna Šabatová.
Šternovým největším přínosem za působení v Chartě se podle Šabatové stal dokument Slovo k občanům. V něm se jeho tvůrci obraceli přímo na občany Československa. V posledních polistopadových letech se věnoval výhradně publicistice. „Vídala jsem se s ním až do nedávné doby. Před půl rokem jsem ho byla navštívit doma. Povídali jsme a on mi právě ukazoval nějaký text o Masarykovi. Do posledních měsíců byl aktivní, sledoval veřejný život a řada věcí ho znepokojovala,“ uzavírá Šabatová .
