Žďárské pašije - jako když suchá země přijme vláhu z nebe
Slova faráře od sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou P. Tomáše Holého charakterizují každoroční pašijovou hru, kterou vždy v úterý Svatého týdne farníci připravují pro představení na místním sídlišti Libušín. "Na všechny působí tento příběh fascinujícím způsobem," říká kněz k dramatizaci novozákonního líčení Kristovy mučednické smrti na kříži.
"Všichni jsou do děje vtaženi. Aktéři tím, že se celou dobu postní připravují, scházejí na kopci, kde se to hraje, nacvičují, modlí se za to, v kostele o tom slyší při kázání, připravují si kostýmy. Každý ve své roli je úplně vtažen do Ježíšova příběhu. Diváci jsou osloveni zpracováním příběhu a je jim přiblíženo, jak to tehdy mohlo vypadat," říká P. Holý a popisuje, že asi 250 farníků v představení Co se stalo s Ježíšem hraje a desítky další zajišťují technické či pořadatelské služby. Přípravy podle něj proběhly v radostném duchu a nebyl problém najít lidi pro splnění konkrétních úkolů. "Je to jako když suchá země přijme vláhu z nebe. Lidé vyloženě v té době postní po tom prahnou, tak bych to asi vyjádřil," dodává žďárský kněz.
Podle něj má pašijová hra blíže k pobožnosti než divadlu a farnost také letošnímu představení přikládá konkrétní duchovní úmysl - za nemocné, které nyní ve farnosti mají. Loni zase aktéři hry vzpomínali na farníky, kteří při představení dříve účinkovali a byli povoláni na věčnost. "Ty pašije nemají být jen hra, ale má to být duchovní prožívání postní doby. Vedle křížové cesty nebo modlitby je to další způsob, jak s Pánem Ježíšem prožívat postní dobu. V posledních letech jsme zjistili, že je dobré obětovat to na nějaký úmysl, tak jako každý křesťan třeba každý den obětuje například své utrpení na nějaký úmysl, modlí se za Svatého otce a podobně," popsal P. Holý. Doplnil, že představení se koná po zpovědním pondělku (letos 19. 4. 2011), při kterém v kostele svatého Prokopa přistoupily ke svátosti smíření desítky lidí - mezi nimi i mnozí aktéři živých pašijí.
